O budoucnost Evropy se bojuje v Řecku a Itálii
Podle průzkumů veřejného mínění evropské voliče nejvíce zajímají dvě věci. Ekonomická situace a bezpečnost. Tedy otázky spojené s migrací a reakcí na finanční krizi z roku 2008.
Laboratoří budoucích politických nálad se tak stávají především Itálie a Řecko. Oba unijní státy spojuje neblahý stav ekonomiky i geografická poloha předurčující je do první linie z hlediska migračních tlaků.
V případě Řecka došlo v posledním desetiletí k neúspěšnému pokusu zvenčí vynucenou politikou extrémního šetření přivést zemi k blahobytu. Statistická data i každodenní život Řeků dokazují, že snaha nebyla korunovaná úspěchem.
Země má po desetiletí memorand s věřiteli dvojnásobný dluh, nejvyšší míru zdanění v Evropské unii v poměru k hrubému domácímu produktu a skoro polovinu obyvatel žijících pod hranicí chudoby.
Nazývat tedy minulá memoranda pomocí a úspěchem značí účelovostí zavánějící neschopnost přiznat chybu nebo přílišný sklon k eufemismu. Média, včetně německých, se vrší články a analýzami vypočítávajícími chyby věřitelů a vzájemným obviňováním jejich představitelů.
Matka všech bitev
Z hlediska současnosti a budoucnosti je ovšem důležité ukázat schopnost z chyb minulosti se poučit. Pokud se Řecku nepodaří pod přejmenovanou, ale stále trvající kuratelou věřitelů dosáhnout prosperity, stávající vládci unijních zemí budou i nadále čelit oprávněné kritice kvůli hospodářskému amatérství a krátkozrakosti.
Německá ekonomika sice může prosperovat díky nízkému kurzu eura na úkor slabších zemí, ale jen do doby, než se zase další zhroutí. Vzhledem k problémům tamních bank by to mohla být i Itálie, která coby třetí největší ekonomika eurozóny vytvoří nesrovnatelně větší problém než Řecko.
„Nazývat tedy minulá memoranda pomocí a úspěchem značí účelovostí zavánějící neschopnost přiznat chybu nebo přílišný sklon k eufemismu.“
V případě Itálie je ale stěžejní otázka související s migrací. Její ministr vnitra Matteo Salvini vyhlásil nesmiřitelnou válku nelegální migraci, migranty hodlá vracet, nechávat na moři a zároveň je vnutit ostatním státům Evropské unie. Naposledy přišel s nápadem, aby lodě s běženci přijímaly střídavě Itálie, Francie, Malta, Řecko, Španělsko.
Zároveň Salvini ohlásil alianci s maďarským propagátorem neliberální demokracie Viktorem Orbánem. V dnešní době, kdy stále více voličů slyší více na hesla potvrzující jejich názory, než na argumenty, se může dost dobře stát, že pánové uspějí. Řadě občanů může být totiž jedno, že de facto Maďarsko přijalo počet běženců rovnající se kvótě, ale samo, mimo relokační mechanismus.
Stejně nemusí dbát Salviniho reálné praxe, kdy odmítá přijímat pouze lodě plující pod vlajkou jiných zemí, nikoliv však italské pobřežní stráže. Stejně jako možná bude podstatná část voličů daleko úvaze, že když se běženci nahromadí v jedné zemi, přelijí se dříve nebo později do jiné. Zapamatují si jen heslo „migranty nechceme“.
Tsipras: Řecko po skončení záchranného programu znovu získalo právo utvářet si vlastní budoucnost
Číst článek
Jejich úvaha nemusí ani obsahovat krutou pravdu, že jakmile nacionalisté Orbánova a Salviniho typu uspějí, jejich ve skutečnosti protichůdné zájmy se hned projeví. Evropská unie bude následně paralyzovaná ještě víc než teď.
Pokud mají v evropských volbách uspět síly schopné se domluvit, měly by okamžitě ulevit Řecku z hlediska ekonomického a Itálii z hlediska migrace. Dobrovolně, bez nucených kvót a velkého humbuku.
Řecký premiér obměnil kabinet a ohlásil přípravu na „matku všech bitev“ o znovuzvolení. Hnutí pěti hvězd si marně láme hlavu, jak okrájet popularitu Salviniho. Skutečná matka všech bitev se ale odehraje mezi politikou založenou na krátkodobých ziscích a dlouhodobém státnickém přístupu, kladoucím pevné základy na desetiletí.
Ambiciózní projekt reformy daní z dílny PAQ Research má jediný háček: je navrhovaný v Česku
Apolena Rychlíková
Angela Merkelová vzpomíná. Také na Ukrajinu
Libor Dvořák
O vládním hausnumerismu aneb nápadný nepůvab 93 procent
Petr Honzejk
O neplatičích, nocleženkách a nesystémové charitě
Kateřina Smejkalová