Kvůli ceně energií jsou Němci ochotni obětovat ‚posvátnou krávu‘ neomezené rychlosti na dálnicích
V Německu je v těchto dnech patrná zvláštní kombinace mírné paniky a zároveň napjatého očekávání, co přinese budoucnost. Důvodem jsou nedávné problémy s dodávkami energetických surovin, stejně jako jejich rostoucí ceny. Slova „úspora“ nebo „šetření“ jsou nyní skloňována ve všech pádech.
Protože nikdo netuší, jak dlouho ještě bude válka na Ukrajině trvat, jsou politici skoupí na to, aby prezentovali nějaké ucelené strategie, jak se vypořádat s nedostatkem energií.
Robert Schuster: Kvůli ceně energií jsou Němci ochotni obětovat „posvátnou krávu“ neomezené rychlosti na dálnicích
To, co veřejnosti sdělují, jsou spíš výkřiky. Jako když německý ministr hospodářství za Zelené, Robert Habeck, vyzval své spoluobčany, aby zkrátili dobu sprchování na pět minut, jak to údajně udělal kvůli úsporám energií i on sám.
Ale objevují se rovněž nápady, které stojí za zvážení. Zároveň by se, nebýt současných obav z jejich nedostatku, nikdy neobjevily. Mezi takové patří návrh na zavedení rychlostního limitu na německých dálnicích, ať už krátkodobého, nebo trvalého.
Pokud by k tomu došlo, byl by to obrovský průlom. Z možnosti brázdit autem dálnice stylem „co to dá“ se totiž stal v Německu od dob masového rozšíření aut důležitý symbol blahobytu, který byl původně privilegiem pouze občanů ve staré Spolkové republice.
S tím bylo úzce spojeno heslo Freie Fahrt für freie Bürger – to by se dalo přeložit jako „svobodná jízda pro svobodné občany“.
Další velké tabu
Nepřekvapí, že i po sjednocení s kdysi komunistickým Východním Německem zůstala jízda na dálnicích bez rychlostního omezení zachována. Právě tehdy byla jakákoli regulace neprůchodná. Stala se z toho příslovečná posvátná kráva, kterou si nikdo nedovolil zabít.
Úřady to aspoň zkusily nepřímo, takže na řadě úseků německých dálnic je dnes rychlost beztak přikázána nebo přinejmenším doporučena.
Neomezená rychlost byla dlouho kritizována z hlediska bezpečnosti silničního provozu, později kvůli negativnímu vlivu na životní prostředí.
Ještě při loňských koaličních jednáních prezentovali liberální Svobodní demokraté jako jeden ze svých velkých úspěchů, že dokázali do koaliční smlouvy prosadit závazek, že rychlostní limit na dálnicích zaveden nebude.
Musela přijít až teprve ruská válka na Ukrajině a potíže s dodávkami energetických surovin, aby se začal pohled německé veřejnosti i v tomto ohledu měnit. Dnes by přes šedesát procent občanů nemělo problém, pokud by se na dálnicích smělo jet rychlostí maximálně 130 kilometrů v hodině.
Takovéto opatření by podle propočtů přineslo úspory paliva ve výši 600 milionů litrů ročně. V současné vládě kancléře Olafa Scholze tomu zatím liberálové brání, Zelení a sociální demokraté by byli pro.
Již několik dní se spekuluje, že určitým řešením by mohl být kompromis v podobě přechodného zavedení přikázané rychlosti na dálnicích výměnou za prodloužení provozu tří německých jaderných elektráren, které mají být podle původních plánů koncem roku odpojeny od sítě.
I k posledním jaderným elektrárnám na německém území se upírají naděje značné části veřejnosti, pokud jde o zpomalení růstu cen energií v nejbližší době.
Jestliže by i tady vláda změnila svůj dosavadní postoj, rovnalo by se to překonání dalšího velkého tabu, které v Německu padlo po ruském vpádu na Ukrajinu.
Autor je komentátor Lidových novin
Blíží se zima. Pojďme si promluvit o ruském plynu a ropě
Libor Dvořák
Klima a přírodní katastrofy v zajetí ideologie
Tereza Zavadilová
Výročí ujgurské státnosti připomíná i probíhající nucenou asimilaci
Ondřej Klimeš
Amsterdamská lekce
Jan Fingerland