Inscenace Naše a vaše násilí chorvatského režiséra Olivera Frljiće, kterou má uvést festival Divadelní svět Brno, podle iDNES.cz „vyvolala vlnu nevole“. 

Ve hře o aktuálních otázkách uprchlické krize a globalizace, kterou zatím nikdo v Brně neviděl, se totiž objevuje scéna, která už stihla pobouřit místní pravicové extremisty, komunisty i katolíky. Ježíš v ní má totiž znásilňovat muslimskou ženu.

Pravděpodobné jen v Brně

Na celou věc upozornila na konci března blogerka Eva Svobodová, jinak jedna z řady odvážných internetových bojovníků proti politické korektnosti, feminismu, islámu a dalším hrozbám pro tradiční civilizaci.

Kauzu pak promptně rozvířily dva na první pohled opačné tábory: bizarní brněnské uskupení Slušní lidé, které se kvůli „osobám s neonacistickou či chuligánskou minulostí“ ocitlo na seznamu extremistických organizací ministerstva vnitra, a místní komunisté, jejichž městský výbor hru odsoudil ve stranických Haló novinách.

Že se neonacisté a komunisté spojí na obranu křesťanských hodnot, se pravděpodobně může stát jen v Brně. Aby toho nebylo málo, přidal se k nim lidovecký náměstek primátora Petr Hladík - otevřeným dopisem Národnímu divadlu Brno, které festival organizuje. Divadlo si za svým výběrem přirozeně stojí.

Celá věc přišla nakonec na přetřes i na brněnském zastupitelstvu, které si mohlo vybrat hned ze dvou návrhů, lidoveckého a komunistického, které měly hru fakticky zcenzurovat. Neprošly, veřejnou debatu to ovšem nezastavilo.

Jen za poslední týden se „zvrácené hře“ (hodí se ještě jednou připomenout: nikdo z kritiků ji neviděl) opakovaně věnovaly Parlamentní listy, odsoudilo ji několik blogerů - „Hnůj v Brně“, píše třeba právník Zdeněk Koudelka - a distancovali se od ní katoličtí biskupové, kteří kvůli celé věci odmítli převzít záštitu nad nesouvisejícím festivalem, konaným v Brně ve stejnou dobu.

Nicnetušící Nebrňané se pak o kauze mohli dozvědět z Mladé fronty Dnes, jejíž komentářová stránka se za poslední roky stala výkladní skříní ochránců národa a tradic. Konzervativní ekonomka z Institutu Václava Klause Hana Lipovská tam po vzoru spisovatele Vlastimila Vondrušky hru (kterou, proč si to nezopakovat, neviděla) trhá na kusy kombinací pozoruhodně širokého arzenálu historických nepřesností a neochvějné víry v konec starého dobrého světa.

Komentáře z barikád

Inscenace má prý buď jít na ruku lidovému vkusu, nebo si na sebe vydělat sama. „Velké umění existovalo i v době předdotační,“ píše autorka ve zvýrazněné pasáži textu. „Čerpal snad státní podporu Molière?“ Čerpal, ale proč se zatěžovat fakty? Sama Lipovská konstatuje, že „ekonom má jednu obrovskou výhodu: nepotřebuje diskutovat ani o podstatě umění, ani o oprávněnosti cenzury. Stačí mu volný, ničím nesvazovaný trh.“

A včera do erudované debaty na přispěl i Petr Kolman na webu Reflexu milou přehlídkou argumentačních klamů. Je prý zajímavé, že k věci mlčí feministé a feministky, píše autor o tématu, které má s feminismem společného tolik jako s kvantovou fyzikou.

„Možná se dočkáme i časů, kdy kupříkladu neonacisté budou obhajovat žhářský útok na Romy či jinou minoritu tím, že chtěli (...) vyvolávat diskusi o současném dění,“ klouže hned nato po učebnicové šikmé ploše. Hra prý navíc tak jako tak nedává smysl, protože „Ježíš při své poslední návštěvě naší planety muslimku nemohl potkat.“ Viděl snad někdy někdo umělecké dílo zobrazující věci, které by se ve skutečnosti nestaly?!

Celá brněnská anabáze tak působí jako absurdní drama. Ateističtí Češi stojí na barikádách křesťanství proti dekadentní hře, kterou nikdy neuvidí a kterou znají jen z novinových titulků. Znásilňující Ježíš je lokální variantou kauzy lithium, která ovšem naštěstí nic neznamená. Ve světle celostátních politických afér je to vlastně uklidňující.

Tedy jak pro koho. „Nelze si nepoložit řečnickou otázku, co by dělalo vedení města Brna, kdyby ve hře znásilňoval prorok Mohamed křesťanskou ženu?“ ptá se exnáměstek primátora za ODS Robert Kotzian. Ono si ji sice poměrně snadno nepoložit lze, ale když už: dělalo by snad to stejné, co si odhlasovalo v případě kontroverzní chorvatské hry, jejíž obsah nikdo nezná. Nic.

Autor je z Brna.

Michal Zlatkovský Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít