'Proč si myješ nohy v poledne?' zeptal se kdysi Formana Landovský
Miloš Forman opustil Československo hned 21. srpna 1968 s Ivanem Passerem. Takhle ho charakterizoval herec Pavel Landovský v naší knize Soukromá vzpoura. Miloš Forman vytušil, přesně o čem bude normalizace, a nechtěl s ní mít už vůbec nic společného.
Byl jsem pár měsíců na Západě a Miloš Forman mě pozval do Saint Tropez a pak mě vzal s sebou do Říma do hotelu Excelsior na Via Vento, což je taková ulice, o který mně jedna kamarádka vyprávěla, že po ní se normální lidi málem nesměj ani procházet.
Tam jsem se samozřejmě ubytoval u Miloše v apartmentu, ale předtím, než jsme zaparkovali ve vjezdu pro kočáry, sápu se po svých pytlech a Miloš křičí: „Nech to ležet a podívej se, jak se to dělá.“ Vzal klíče, hodil je hotelovýmu portýrovi a ležerně mu povídá: „Vyložit auto a vrátit ho do Avisu!“
'Ahój' nebo 'Tady každej krade a ty jenom koukáš, pitomče'. Připomeňte si Formanovy filmy v ukázkách
Číst článek
Šel napřed a já pořád, trochu na trní, jsem to auto hlídal. Najednou se Miloš vrátí a řve: „Kde je můj pas?“ A víš, co se stalo? On přišel do recepce, řekl, kdo je, oni ho požádali o pas a on ho neměl. V ten moment tam stál jako nahatej. Bez pasu byl tam, kde jsem byl já i s pasem.
Ale musím říci, že to vyřídil bleskově. Během 20 minut všechno vytelefonoval a od hotelu startovala spojka na motocyklu do motelu, kde jsme spali, což bylo dobrých 250 kilometrů, pro zapomenutý pas. A k jeho režisérské genialitě je třeba dodat, že tu ztrátu pasu okamžitě svedl na mě.
Jednou takhle v sobotu si tam začal v poledne mýt nohy v bidetu. Chvíli jsem se na něj koukal a pak povídám: „Proč si myješ nohy v poledne?“ Miloš se na mě podíval a utrousil: „Tomu ty nerozumíš.“ Jak to, nerozumím?" A on na to: „Podívej, když nejsi Američan, tak se musíš chovat třikrát víc americky.“ A já: „No jo, ale proč si myješ nohy v poledne?“ A on: „Protože mně můj agent sjednal schůzku s nějakou italskou herečkou a já si je dám na stůl, vole!“
'Odešel největší filmař, kterého kdy měla tahle země.' Smrt oscarového režiséra Formana zarmoutila svět
Číst článek
A skutečně, za chvilku přišla pěkná buchta, jmenovala se Sydney Roma, krásná blondýna, tenkrát byla ještě hezčí, teď už na ní zapracoval zub času. Miloš si zapálil obrovský doutník a ona najednou spustila nejbáječnější oklahomskou američtinou a sdělila mu, že je Američanka, která dělá patnáct let kariéru v Evropě.
Miloš sundal nohy ze stolu, típnul doutník, lišácky se na mě podíval a povídá mi česky: „Tak vidíš, a teď jsem zase ten blbec s akcentem já.“
Ukrajinská kvadratura kruhu
Ondřej Soukup
I když Trumpova hvězda pohasne, trumpismus v Evropě přežije
Lukáš Jelínek
Při zavádění nového učiva nejde o angličtinu nebo chemii, ale o důvěru
Petr Šabata
Sociální bydlení aneb Strašák politiků
Julie Hrstková