Výsledky PISA vypovídají o rizicích evropské demokracie
Bulharské děti nezhlouply, tvrdí Bulhaři po prozkoumání posledních pisánských nelichotivých výsledků průzkumu vzdělanosti zdejších patnácti a šestnáctiletých dětí. Jen jich spousta dramaticky zchudla.
S takovým poznáním v Evropě Bulhaři nejsou sami. I jinde průzkum PISA zaznamenal prohlubující se rozdíly v úrovní vzdělanosti mezi dětmi z prostředí vzdělání příznivě nakloněného a dětmi z poměrů, mající spíš ráz sociální vyloučenosti.
Příčinou bývá oligarchizace ekonomik, pozvolný rozpad středních tříd a rozevírající se sociální nůžky v duchu, bohatí ještě více bohatnou, chudí za to výrazněji chudnou. Doslova barvité je to v takovém Maďarsku. Bohatí tu bohatnou, chudí ještě více chudnou a doprovodnou roli podílníků sehrávají korupce a deformovaný právní a sociální stát.
Ještě jednu příčinu čím dál více rozšklebené propasti mezi úrovní vzdělanosti dětí z rodin vzdělání nakloněných a dětí z rodin spíš vyloučených najdeme v zemích, jako je Německo nebo Francie. V obtížné integraci uprchlických komunit.
Bomba pod základy demokracie
Vzdělání bylo odnepaměti považováno za jeden ze způsobů, jak dosahovat žádoucí sociální průchodnosti společností. Už středověké církevní školy zvládaly díky kvalitnímu a soustředěnému vzdělání dostat chlapce z nuzných poměrů (o dívky tehdy ještě nešlo) na některou pozici sociálních vrcholků. Bylo to církevní vzdělání, které Janu Husovi, pocházejícímu z chudobných poměrů, umožnilo, aby to dotáhl až na rektora Karlovy univerzity.
Snazší sociální průchodnost je nezbytnou podmínkou pro udržitelnou soudržnost společnosti.
V opačném případě zapomeňme na jakoukoli myslitelnou demokracii. Pokud by poměry, jak ukazují i výsledky PISA, měly opakovaně generovat vrstvy ve společnosti, které nemají nejmenší šanci posunout se o kousek výš a které jsou odsouzeny opakovaně recyklovat své dosavadní podřadné sociální postavení, pak si společnost, byť by se tvářila sebe svobodomyslněji, pěstuje ve svém lůně časovanou bombu.
Česko má malý podíl vysokoškoláků. V žebříčku hodnocení školství zemí EU se umístilo patnácté
Číst článek
Dříve nebo později ji za ochotného působení populistů zvládne rozmetat v samotných základech.
Je dobře, že evropští premianti ve vzdělávání, Estonci, si lámou hlavu, zda dělají dost pro to, aby dnešní generace učitelů, jež se zasloužila o stávající výsledky, najde za sebe, až se odebere na penzi, plnohodnotnou náhradu.
Nestačí, aby se Bulhaři, a nejen oni, utěšovali, že v podstatě jejich děti nezhlouply, jestliže se jim rozrůstá vrstva dětí sociálně vyloučených. Bomba položená pod základy demokracie tikat nepřestane. Je dobře, že se Němci neptají, co uprchlíci udělali pro integraci do jejich společnosti, ale ptají se, co pro ni mohou udělat oni sami.
Cest k nápravě je celá řada. Moderní nápodoba vzdělávání církevního v podobě škol s celodenní péčí, zavedených před nějakým časem v Německu je jednou z nich.
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
V sadě skví se zmrzlý květ, klimatická katastrofa to na pohled
Apolena Rychlíková
Atentát na Roberta Fica ukazuje, jak nebezpečné je budit nenávist a nenávist zaměňovat za kritiku
Martin Fendrych
Brutalita nesmí být nástrojem politiky. Německo hledá, jak ji zastavit
Helena Truchlá
Rusy v emigraci nemá cenu házet do jednoho pytle
Alexandr Mitrofanov