Pokud se soudíte o informace se státem, na rozsudek si u Městského soudu v Praze počkáte klidně tři roky. Je slušná šance, že za tak dlouhou dobu vám informace už k ničemu nebude. Politik, na kterého jste se ptali, už například dávno nemusí být ve funkci.

Pražský hrad na pomalé justici postavil svou taktiku: informace neposkytoval a spory nechal dojít k soudu s plným vědomím, že si počíná nezákonně a nakonec prohraje.

Těsně před tím, než měl soud rozhodnout (což trvalo několik let), pak požadované informace najednou zveřejnil. Hradním právníkům se tak podařilo dosáhnout několikaletého odkladu a zároveň se vyhnuli potupné prohře. A občan dostal informace zastaralé. Pokud chtěl ty aktuální, musel požádat znovu a vše se opakovalo.

Zaplatí to erár

Pokud se ptáte, proč tuhle taktiku nepoužívají řadoví občané nebo firmy, odpověď zní: náklady řízení.

Za každý spor o informace Hrad musel zaplatit žadateli náklady na právníka,  tedy asi 12 000 korun. Vtip je samozřejmě v tom, že peníze neplatili ani kancléř Mynář či hradní právník Pelikán, ale erár. Úředníci tuto zjevně nelegální praktiku financovali z veřejných peněz, a nutno dodat, že nebyli jediní.

Narazili až díky důchodci Luďkovi Maděrovi, který na státu za tyhle obstrukce vysoudil padesátitisícové odškodné. Soudkyně Vávrová tehdy mimo jiné napsala, že „postup kanceláře (Pražského hradu, pozn. red.) nemůže mít v právním státě místo“. Ministerstvo financí, které ze zákona platí za újmu způsobenou nesprávným úředním postupem, věc hnalo až k Nejvyššímu soudu. Zbytečně. Úřad musel odškodné uhradit a nyní stojí před otázkou, po kom způsobenou škodu vymáhat.

Odpověď by měla být jednoduchá. O neposkytnutí informací rozhodl nejdříve hradní právník Václav Pelikán, v odvolání pak jeho postup potvrdil kancléř Vratislav Mynář. Na příslušných dokumentech se skví jejich podpisy.

Kozel zahradníkem

Hrad ale kličkuje. Právník Pelikán, podepsaný už pod rozhodnutím, za které stát vyplácel odškodné, ministerstvu podle zjištění serveru Aktuálně.cz napsal, že „Kancelář prezidenta republiky nepovažuje rozsudek za spravedlivý, protože nezohledňuje naše relevantní argumenty, jimiž je zdůvodňováno, že k nesprávnému úřednímu postupu nedošlo“. Jak taky jinak, když Pelikán je jedním z těch, kdo by způsobenou škodu měl nakonec platit.

Ani ministerstvo financí si ale nepočíná zrovna rázně. Hrad mu, prý, neposlal jména konkrétních úředníků, kteří za škodu mohou, proto není jasné, na kom peníze vymáhat. Nutno dodat, že ministerstvo financí je s poskytováním informací na štíru, což se naposledy ukázalo v případě zprávy OLAF k Čapímu hnízdu, kde zveřejnění taky musel nařídit soud. A na pomalou justici hřeší i další, od pražského magistrátu až po ministerstvo spravedlnosti.

Proto situace, kdy pokuty za nezákonné zapírání informací budou platit přímo odpovědní úředníci, je pro řadu z nich strašákem. A i pro jejich nadřízené: pár takových pokut a ochota úředníků zapírat nekalosti bude ta tam. Hrad tak nebojuje jen za dvojici svých výtečníků, ale chrání všechny špatné úředníky.

Jan Cibulka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít