V otázce příštího sedmiletého rozpočtu mají Bulharsko, Chorvatsko, Rumunsko, Řecko i Slovinsko jasno v hlavním bodu výdajové stránky. Vlády v jednotlivých metropolích chtějí více peněz na vyrovnání rozpočtových rozdílů mezi bohatšími a chudšími částmi unijního spolku.

Přehrát

00:00 / 00:00

Thomas Kulidakis: Čeští spojenci v jihovýchodní Evropě před unijním summitem o penězích

Touha je to pochopitelná a snadno vysvětlitelná pohledem na předchozí roky. V letech 2015 až 2017 představovaly unijní fondy skoro osmdesát procent všech veřejných investic Chorvatska. V Bulharsku a Rumunsku to bylo skoro padesát procent, v Řecku přes třicet pět, ve Slovinsku čtvrtina.

Už v návrhu původního rozpočtu na příštích sedm let si měly Bulharsko, Rumunsko a Řecko na rozdíl od většiny ostatních zemí polepšit. Dané země tedy nemají důvod, aby se chovaly jinak ve vztahu k revidovanému návrhu předsedy rady členských států Charlese Michela. Ten snížil celkový objem financí částečně kvůli koronaviru, brexitu a hlavně coby ústupek požadavkům takzvané šetřivé pětky, tedy Dánska, Finska, Nizozemska, Rakouska a Švédska.

Peníze bez podmínek

Minimálně Bulharsku a Rumunsku se nelíbí návrh dodatečného zdroje financí z obchodu s emisními povolenkami. Zde se ve svém názoru může na jejich podporu spolehnout mimo jiné i Česká republika. Tradičně nepříliš bohaté země jihovýchodní Evropy navíc ohrožuje propad v důsledku opatření k omezení šíření koronaviru a snížení objemu turistického ruchu.

Převzato z Plusu

Přejí si proto co nejsnadnější přístup k navrženému balíčku obnovy unijního hospodářství poškozeného karanténními opatřeními. Z šetřivé pětky se v tomto ohledu stala čtyřka, protože nejhlasitěji se proti loženým financím staví Finsko, Nizozemsko, Rakousko a Švédsko.

Jejich představa přísných podmínek poskytování peněz z balíčku 750 miliard eur se nelíbí žádnému ze států jihovýchodní Evropy. Charakteristicky se v tomto směru ozývá Řecko, které po skoro deseti letech drastického šetření další půjčky podmíněné přísnými podmínkami odmítá. Podle vyjádření před samotným summitem vedení unijních států vše vypadá tak jako v minulosti.

Bývalý východní blok spojují v unii podobné zájmy, z nichž se v hospodářském ohledu snadno mohou vytvářet politická spojenectví. To se promítlo už ve společném dopise skupiny přátel koheze. Patnáct států včetně České republiky v něm vyjádřilo své rozpočtové priority.

S výjimkou Chorvatska, které se coby předsednická země k podpisu nepřipojilo, stály po boku naší republiky všechny státy jihovýchodní Evropy. Byli tam ale i další potenciální přirození spojenci typu Portugalsko a Řecko.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Thomas Kulidakis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít