Armáda už zničila dvanáct z 24 bojových praporů Hamásu, v podstatě ovládla sever a střed Pásma Gazy i město Gaza. Zabila až 9000 teroristů a stovky dalších zajala.

Přehrát

00:00 / 00:00

Gita Zbavitelová: Izraelská válka v Gaze po deseti týdnech

V úterý Izrael, aniž to přiznal, zlikvidoval v Bejrútu třetího nejvýše postaveného vůdce Hamásu Sáliha Arúrího, který z Libanonu řídil Hamás na Západním břehu a úzce spolupracoval s libanonským Hizballáhem. Je to první zabitý vysoký představitel Hamásu; dva nejdůležitější velitelé Jahjá Sinwár a Muhammad Dajf atentátu stále unikají.

Operace začaly už i na jihu

Armáda výrazně zredukovala schopnost Hamásu odpalovat rakety; v uplynulém týdnu byla v ostřelování Izraele dokonce 42hodinová přestávka. Vojáci také zabili desítky středně postavených vojenských velitelů a zničili tuny zbraní – kalašnikovů, granátů, munice, protitankových střel, odpalovacích ramp i raket nebo min.

Je fascinující, jak Hamás mohl Izraeli pod nosem nahromadit takový arzenál. Stejně jako v případě masakru teroristů selhaly i v tomto případě vlády Binjamina Netanjahua, které řadu let povolovaly pravidelný přísun milionů dolarů pro Hamás z Kataru v mylné naději, že hnutí přestane na Izrael útočit.

Armáda také zabavila přes 65 milionů digitálních a půl milionu papírových souborů cenných zpravodajských materiálů Hamásu, které jí teď pomáhají vylepšovat bojovou taktiku a nacházet další vojenská velitelství, úkryty, zbrojní skrýše a tunely.

Izraelci do Vánoc zlikvidovali na 1500 tunelů Hamásu, ale ukazuje se, že je to jen zlomek; původně se soudilo, že tunelová síť je dlouhá asi 500 kilometrů, ale zřejmě je až pětkrát delší. Zničit tak rozsáhlý systém je prakticky nemožné.

Armádě ještě zbývá získat kontrolu nad celým jihem. Tamější operace už začaly, ale jsou mnohem obtížnější, protože infrastruktura Hamásu je tam stále funkční a rovněž se v oblasti nachází obrovské množství Gazanů přestěhovaných ze severu.

Chce zabránit pašování zbraní

Armáda dál operuje i v Chán Júnisu, kde teroristé nejspíš zadržují zbývající rukojmí. Boje jsou tam těžší a izraelské ztráty vyšší. Ještě horší to bude v nejjižnějším velkém městě Rafáh na hranicích s Egyptem. Nachází se tam i takzvaný „koridor Filadelfi“, úzký pohraniční pruh dlouhý čtrnáct kilometrů, kde chce Izrael vytvořit nárazníkovou zónu, aby zabránil pašování zbraní.

Egypt sice tvrdí, že všechny tamější pašovací tunely zničil, ale nějaké zjevně zůstaly. Bude to vyžadovat složitá jednání s Káhirou, protože mírová smlouva mezi oběma zeměmi vojenskou přítomnost Izrael v tomto pásu výrazně omezuje.

Další nárazníková zóna široká nejméně jeden kilometr už vzniká na gazanské straně šedesátikilometrové hranice Pásma Gazy s Izraelem. Po skončení války ji má hlídat určité menší množství izraelských vojáků.

Dělají pracovníci OSN maximum?

Pásmo Gazy je zničené. Podle odhadů deníku Wall Street Journal vycházejících ze satelitních snímků bylo poškozeno nebo zbořeno skoro 70 procent tamějších budov a 85 procent ze dvou a čtvrt milionu obyvatel muselo opustit domovy.

OSN dál obviňuje Izrael z nedostatečných dodávek humanitární pomoci, přestože izraelská vláda i prezident opakovaně zdůrazňují, že pomoc vázne na chabém výkonu pracovníků OSN při jejím odbavování. Řadu kamionů navíc hned po vjezdu do Gazy zabavují bez jakéhokoli odporu teroristé a pomoc se k civilistům často vůbec nedostane.

Podle Hamásu zahynulo přes 22 000 Gazanů, ale hnutí neuvádí, kolik z nich tvoří ozbrojenci, kolik civilistů zahynulo vinou teroristů, kteří je používají jako lidské štíty, ani kolik jich zabily špatně odpálené rakety Hamásu a Islámského džihádu. Izrael ztratil při operaci i masakru přes 500 vojáků.

Prohra pro Izrael?

Vyčistit Pásmo Gazy od teroristů je složitější, než se čekalo, a úplně se to patrně nepodaří. Armáda také nedávno přiznala, že se jí asi nepovede zničit všechny rakety Hamásu a ostřelování může občas pokračovat. Hnutí má navíc stále ještě na 10 000 ozbrojenců.

Občané Izraele jsou zase zklamaní, že dodnes nejsou na svobodě všechna rukojmí. Sto deset jich bylo vyměněno za palestinské vězně, ale podle nejnovějších poznatků zůstává v zajetí dalších 132.

Ne všichni jsou však naživu; vojáci našli v Gaze mrtvá těla více než dvaceti Izraelců. Jestli se nepodaří zajatce osvobodit, budou Izraelci celou válku bez ohledu na vojenské výsledky považovat za prohranou.

Způsob boje se zanedlouho změní. Izrael je pod stále větším tlakem Američanů i mezinárodního společenství, aby zmírnil intenzitu války. Nechce ztratit podporu Washingtonu a izraelskou ekonomiku oslabuje dlouhá pracovní absence 300 000 záložníků, kteří tvoří až 15 procent pracovních sil.

Armáda možná už v lednu omezí bombardování a přejde k cíleným útokům a speciálním operacím elitních jednotek. Z Pásma Gazy odejdou tisíce vojáků; minulou neděli už armáda zahájila stahování pěti vojenských brigád.

Někteří vojáci však budou převeleni na sever, kde sílí konflikt s libanonským Hizballáhem. Armádní velení odhaduje, že boje budou v nějaké formě pokračovat ještě půl roku až rok.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Gita Zbavitelová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít