Přežije demokracie deepfakes?
Dezinformace, hoaxy a fakenews, tedy lživé informace, podvodné mystifikace a nepravdivé zprávy tady byly s námi odjakživa. Jen se dřív nešířily tak lavinovitě jako dnes.
Nebyl internet a nebyly sociální sítě. A tudíž neměli nikdy tak široké pole působnosti ani tzv. trollové, anonymní manipulátoři, kterým dělá sadistickou radost urážet anebo mají zasévání rozbrojů do společnosti přímo v popisu práce jako například zaměstnanci ruské trollí farmy All v Petrohradě.
Co s tím? Běžný recept, jak se s dezinformacemi a spol. vypořádat, vypadá jednoduše: vzít rozum do hrsti, nevěřit každému nesmyslu, nenaletět podvodníkům, udržet si odstup. Popřípadě prozkoumat zdroje nebo se informovat na webech, které se odhalováním dezinformací zabývají profesionálně.
Otázka je, zda to v dnešní době překotně se rozvíjejících technologií stačí. Nejpozději od ruské invaze na Ukrajinu je zřejmé, že ne. A bohužel to vypadá, že si s tím vlády v demokratických zemích vůbec nevědí rady.
Je to přesně půl roku a dva týdny, co přes 1800 špičkových odborníků a společenských celebrit podepsalo otevřený dopis, vyzývající k šestiměsíčnímu moratoriu v dalším vývoji umělé inteligence. Aby byl čas na vznik regulačních opatření a pravidel pro dohled nad umělou inteligencí. A aby se například daly rozlišit strojové výstupy od těch lidských.
Dezinformace jsou pro Unii zásadní hrozba. Postup vůči nim ale není nikde ideální
Číst článek
Téměř dokonalé
V Bruselu se sice na určitých regulačních nařízeních pracuje, ale hotovo zdaleka není. V IT laboratořích se mezitím jedna tvář budoucnosti, na první pohled nevinně zábavná až hravá, už zdokonaluje: jde o deepfake, tedy o fotky, videa a audia, záměrně změněná za pomoci umělé inteligence tak, aby na nich přítomní aktéři říkali a dělali věci, které ve skutečnosti nikdy neudělali ani neřekli. Příslušná technologie existuje od roku 2014 a legrace s ní bylo až až.
Třeba když si při videorozhovoru volající vyměnil svou tvář s celebritou nebo se v telefonu ozval hlasem právě zesnulého barda. Zpočátku to prý nemělo valnou kvalitu, takže se to dalo snadno rozpoznat. Teď je to údajně už téměř dokonalé. A jednoduché natolik, že si technické vybavení může dovolit kdekdo. Takže se můžeme začít vsázet, jak dlouho to naše demokracie vydrží.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Vyloučení z KSČM jak za starých časů
Ondřej Konrád
Politická presumpce viny i neviny
Radko Kubičko
Rusko otevírá náruč příteli Donaldovi
Alexandr Mitrofanov
Když Evropa rokuje o zásadních věcech, Česko chybí
Apolena Rychlíková