A můžete vůbec letět, pokud vaše tečka obsahuje pouze informace o testu, nikoli o očkování? A jaký dotazník máte vyplnit do které země? A co dělat, pokud vaše destinace změní na evropském semaforu barvu, třeba z červené v temně rudou? Nehledě na obavy z návratu, tedy zda po vás vaše domovina nebude chtít něco, co při odjezdu ještě neplatilo. A tak dále.

Přehrát

00:00 / 00:00

Karel Barták: Covidový pas má k cestování po Evropě postačit

Evropské komisi se tato kakofonie uvnitř schengenského prostoru už dávno nelíbila. Navrhla tedy členským státům, aby si řekly, že s ní přestanou, a vrátí se ke starému dobrému covidovému pasu, tedy onomu jednotnému certifikátu, který používají občané všech 27 členských zemí.

A všechny vlády kupodivu souhlasily, dokonce i ty, které ve chvíli, kdy se o tom rozhodovalo, požadovaly po cestovatelích dodatečné testy – a těm, kdo je nemají, hrozily buď zákazem vstupu do země, nebo karanténami.

To, co ministři zasedající v Radě pro všeobecné záležitosti schválili, je zajisté jenom doporučení, které není právně závazné. Teoreticky si tedy může každý stát nadále dělat, co chce. Jenže dohoda jde ještě dál a říká se v ní, že ti, kdo ji ze sanitárních důvodů nebudou moct dodržovat, můžou pravidla zpřísnit, ale jenom pro neočkované.

Proti masovému šíření dezinformací

Takže covid pas zůstává sice v platnosti pro všechny tři kategorie – plně očkované osoby, ty, které nemoc prodělaly, a ty otestované – ale první skupina je jasně privilegovaná. Cílem úpravy je maximálně zvýhodnit očkované cestovatele a pomoct národním vládám přimět ty ostatní, aby se konečně také pro vakcínu rozhodli.

Převzato z Plusu

Před několika týdny by taková shoda byla ještě nemyslitelná. Většina vlád se chránila před příjezdem lidí z temně rudých oblastí a každý myslel především na svou domácí situaci.

Omikronová cunami rozdíly do značné míry srovnala a zároveň vyvolala dojem, že kladivo pandemie už není tak smrtící jako před rokem. Ačkoli počty nakažených lámou rekordy napříč Evropou, nikdo se už neuchyluje k lockdownům a uzavírání škol.

Jenže právě tato jistá úleva vede k rychlému poklesu zájmu o očkování – a tomu chtějí vlády čelit i aktivitou na evropské úrovni.

Evropská unie sehrála v peripetiích koronavirové pandemie za poslední dva roky jednoznačně pozitivní úlohu. Od podpory vývoje vakcín přes jejich společný nákup a distribuci, podporu vývoji proticovidových léků, zavedení jednotného „semaforu“ a posléze zejména covidového pasu se zasloužila o to, že evropské země měly pro boj s epidemií stejné, lépe řečeno stejně dobré výchozí podmínky. Certifikátů typu tečky bylo dosud vydáno 1,2 miliardy v 60 zemích, což je nejen koordinační, ale i technický, digitální a nesporně také politický úspěch.

Odpůrci očkování, kterých je v zemích Unie bohužel stále mnoho, si to dobře uvědomují – právě proto se jedna z nejpočetněji navštívených a také nejdramatičtějších demonstrací proti vakcinaci konala před několika dny v Bruselu. Zúčastnilo se jí na 50 tisíc lidí včetně delegací antivaxerů z mnoha evropských zemí.

Mezi zatčenými vandaly, kteří demolovali pouliční zařízení v evropské čtvrti, byli vedle Belgičanů také Francouzi, Němci, Nizozemci i Poláci, nota bene lidé často napojení na krajně pravicové organizace.

Ministři sedmadvacítky se ostatně zavázali, že budou na národní úrovni dál bojovat proti váhavosti části populace vůči očkování a hlavně proti masovému šíření dezinformací, které tuto váhavost způsobují.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu

Karel Barták Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít