Vrátíme se a budou nás miliony, sní Morales před bolivijskými volbami
Bolívie prožívá těžké období. Bezmála rok po útěku někdejšího prezidenta Evo Moralese z vlasti lidé znovu vyrážejí do ulic. Navzdory přísným opatřením kvůli koronaviru, který si v andské zemi vybírá nemalou daň.
I to je jeden z důvodů, proč místní volají po změně. Tamní populace je zhruba o milion vyšší než u nás, ale nakažených covidem hlásí přes 115 tisíc. Mrtvých skoro pět tisíc. A stát chaoticky spravuje vedení, které si Bolivijci ani sami nevybrali.
Leona Šmelcová: Vrátíme se a budou nás miliony, sní Morales před bolívijskými volbami
Prozatímní vláda někdejší konzervativní senátorky Jeanine Áňezové, která převzala moc loni v listopadu, dosud odložila dva termíny předčasných voleb. Prozatím poslední datum příštího prezidentského klání je stanoveno na 18. října.
Evo Morales dění v zemi sleduje ukřivděně zpovzdálí. Po loňském útěku do Mexika se prezident, který Bolívii řídil 14 let, usídlil v argentinském Buenos Aires. V uplynulých dnech mu vyšla kniha memoárů, ve které popisuje především posledních devět měsíců v exilu.
„Někdy se cítím jako uvězněný v kobce,“ vyznává se Morales, kterého k odchodu přiměly protesty po zveřejnění výsledku prezidentských voleb. Morales nejenže kandidoval po čtvrté v řadě, ale zjistilo se – a nakonec to potvrdil i nezávislý audit vedený Organizací amerických státu (OAS) – že v některých oblastech docházelo k falšování volebních lístků.
Evo by musel leccos vysvětlit
Když přitom Morales v roce 2006 nastoupil do úřadu, těšil se ohromné podpoře obyvatel. Postupně si ale začal uzurpovat stále více moci. Mimo jiné se mu podařilo změnit ústavu tak, že mohl kandidovat dvakrát za sebou. Nakonec, navzdory výsledkům celostátního referenda, prosadil i možnost neomezené kandidatury.
Většina ministrů bolivijské vlády podala demisi. Vyzvala je k ní prozatímní prezidentka Áňezová
Číst článek
„Byl to občanský, politický a policejní puč,“ popisuje v pamětech loňské události. U moci se po volbách držel ještě tři týdny, protesty si tehdy vyžádaly několik životů a stovky raněných. Pak se od něj odklonila armáda, a to byl konec. Jestli na dlouho, to se uvidí.
Předvolební průzkumy totiž válcuje „jeho člověk“ Luis Arce. Bývalý ministr financí, který zdaleka neoplývá charismatem prvního indiánského prezidenta. Arce je obrýlený ekonom z lapazské středostavovské rodiny.
Opozice navzdory slibnému začátku brzy ztratila sympatie Moralesem unaveného lidu. Áňezová, která zprvu slibovala, že zemi pouze dovede k novým volbám, rychle změnila názor a sama kandiduje. A svou pozici podle kritiků využívá hlavně k honbě za členy Moralesova Hnutí za socialismus.
Tamní soudy vyšetřují řadu z nich, včetně samotného exprezidenta. Ten čelí obvinění z „terorismu a podněcování k nenávisti“. Nedávno přibylo další obvinění ze zneužívání nezletilých dívek.
Arce zdůrazňuje snahu oslabit Hnutí, ale dodává, že comrade Evo by i v případě jeho vítězství musel leccos vysvětlit. Málokdo však pochybuje, že by Morales okamžitě nesedl na letadlo směr La Paz.
Ostatně do názvu pamětí si vypůjčil výmluvné heslo někdejšího bojovníka proti španělské nadvládě z 18. století Túpaca Katariho: Volveremos y seremos millones, tedy Vrátíme se a budou nás miliony.
Předchozích 14 let – včetně éry, kdy Bolívie těžila z vysokých světových cen surovin – zemi nijak zvlášť neposunulo. O tom, zda by takový milionový návrat Bolívii vskutku pomohl, se tak dá vážně pochybovat.
Autorka je publicistka
Stínová flotila pomáhá ruské ekonomice
Libor Dvořák
Hledá se vrah
Iva Pekárková
‚Chceme, aby české rodiny měly kde bydlet…‘
Petr Fischer
Bylo to rychlé. Syrští povstalci získávají mezinárodní legitimitu
Jan Fingerland