I přes proklamovanou transparentnost výběru nových hostitelských měst se teď naplno může rozjet sezóna lobbování, zákulisních dohod a výměnných obchodů za podporu. 

O tom, kdo bude vítěz a získá odměnu v podobě prestižních institucí se stovkami dobře placených odborníků, totiž mezi sebou rozhodnou členské země. A jisté je, že vyjednávání budou hodně tvrdá, protože trofeje jsou lákavé. 

Abychom byli úplně přesní, tak by úvodní formulka měla být v množném čísle. Vítězové budou totiž dva. Jeden si vyslouží sídlo Evropského úřadu pro bankovnictví (EBA), vlivného regulátora evropského bankovního trhu.

Ten druhý hostitelství personálně několikrát rozsáhlejšího dohledového orgánu nad léky, Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA). Oba momentálně sídlí v Londýně - v moderním komplexu Canary Wharf, kvůli brexitu ale musí změnit adresu.

O zájemce rozhodně nouze není. Do bratrovražedného klání se přihlásilo celkem 23 měst z 21 členských států. Některá pro jistotu usilují rovnou o obě instituce. Výrazně větší tlačenice je o lékovou agenturu, na kterou stojí frontu 19 uchazečů. Osmička metropolí pak má zálusk na bankovní úřad. Mezi nimi i Praha. Svého kandidáta do boje neposlalo šest zemí – konkrétně pobaltské republiky, Maďarsko, Kypr a Slovinsko.

O ulovení jejich hlasu teď půjde v první řadě. Ve hře je kromě získání prestiže a expertů také příliv miliard do kas hostitelských měst díky pořádání kongresů a konferencí, ubytovávání zahraničních návštěvníků a utrácení peněz rodinami zaměstnanců agentur.

Slunné prázdniny na Maltě

Žádný z uchazečů proto nepřichází s prázdnýma rukama. Například Kodaň slibuje, že za „přiklepnutí“ sídla EMA bude za agenturu 20 let platit nájem a další poplatky spojené s jejím působením v dánské metropoli. Za nájem by podle lucemburské vlády ušetřil také EBA, pokud by se přestěhoval do Lucemburku, jednoho ze soupeřů Prahy.

Jelikož jedním z hlavních kritérií pro výběr má být zázemí pro úředníky a jejich rodinné příslušníky, láká třeba Malta v propagačním videu odborníky EMA z deštivého Londýna na prakticky nekončící slunné prázdniny na středomořském ostrově.

Pražský hendikep

Česká metropole nabídnout moře a zatím ani budovu pro dvě stovky zaměstnanců EBA nemůže. Vyhlédnutý komplex Mayhouse na Praze 4 je v rekonstrukci a k dispozici bude až krátce před vystoupením Británie z EU. Obě agentury se přitom potřebují začít stěhovat co nejdříve, aby od prvního dne po brexitu mohly v novém místě fungovat a nemusely přerušovat svou činnost.

To tak může být značný hendikep pražské kandidatury - stejně jako poloviční platy pro bankovní experty, než vzhledem k vyšším životním nákladům mohou dát konkurenti. Česko se to proto snaží vyvážit jinými benefity, jako jsou zdarma vstupy do třech desítek muzeí, galerií a zoo nebo příspěvky na MHD.

Tato lákadla jednotlivých měst ale budou při rozhodování členských států hrát až druhotnou roli. Stanovená objektivní kritéria pro kandidaturu totiž splňují na první pohled všechna. Klíčová tudíž bude schopnost vyjednávat a přesvědčit ostatní, že umístění dané agentury do té které země není proti zájmům zbytku.

Šance rebelující V4

Jednoduše řečeno - vyhraje ten, který bude vadit nejméně členům. Za současné situace si asi vyjma Poláků nikdo nedokáže představit, že by uspěla Varšava, i když se uchází o obě instituce. Nejspíš ze stejného důvodu Maďarsko raději na žádnou ani neaspiruje. Příslušnost k „rebelující“ V4 šance ostatně moc nezvyšuje ani Praze.

Naopak Bratislava, toužící po sídle EMA, by mohla těžit ze svého aktuálně nejvstřícnějšího postoje k EU z visegrádské čtyřky. Do karet Slovákům hraje i to, že ještě žádnou unijní agenturu na svém území nemají. Patří k novým členským státům, kde je jich výrazně méně než ve starých, a jsou v eurozóně.

Britské Times je také označily za favorita na zisk evropského schvalovacího úřadu pro léčiva. Nejžhavějším kandidátem na hostitelství bankovní regulátora je pak nejen podle londýnského deníku německý Frankfurt nad Mohanem, který se opírá o podporu a přímluvu nejmocnější evropské političky, kancléřky Angely Merkelové.

Unijní Eurovize

Jak tento unijní gambit nakonec dopadne, rozhodne na podzim hlasování ministrů členských zemí. Už teď se mu v Bruselu přezdívá soutěž Eurovize. Podobně jako ve známém pěveckém klání se budou dávat hlasy preferovaným kandidátům. Hlavní favorit každého člena dostane tři, druhý nejmilejší dva a třetí oblíbenec jeden hlas. Pokud si některé uchazečské město vyslouží první místo minimálně od 14 států, má agenturu v kapse.

V opačném případě postoupí tři kandidáti s největší podporou do druhého kola. A pokud ani to nerozhodne, dojde na finále se dvěma nejsilnějšími pretendenty. V případě patu při závěrečném hlasování to pak bude losování a štěstěna, kdo určí, že vítězem se stává…

Filip Nerad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít