Zdravotníci zvažují odchod ze zaměstnání. O změně práce loni uvažoval téměř každý druhý
Zhruba 40 procent zdravotníků loni plánovalo v příštích 12 měsících odejít ze zaměstnání. Uvedli to v dotazníku pro ministerstvo zdravotnictví, který vyplňovali od loňského srpna do října. Vyplnilo jej přes 15 tisíc lidí, nejčastěji všeobecné zdravotní sestry s praxí přes deset let. Výsledky ministerstvo zveřejnilo ve středu.
Ze 40 procent respondentů, kteří do jednoho roku hodlali opustit své stávající zaměstnání, chtělo 15 procent odejít mimo zdravotnictví a 12 procent do jiného zdravotnického zařízení.
Pět procent pak chtělo zamířit na jinou pozici ve stejném zařízení a dvě procenta na mateřskou dovolenou. Šest procent uvedlo jiné důvody.
Více než třetina nebyla spokojena s fixní částí své mzdy či platu. Přes tři čtvrtiny sester a dalších nelékařských profesí považovalo mzdové podmínky za nejčastější důvod odchodu svých kolegů.
Chybějící zdravotní sestry
Podle dřívějších informací ministerstva chybí v nemocnicích kolem 3000 zdravotních sester. „V žebříčku opatření, která by vedla ke stabilizaci počtu sester, nejvíce respondentů uvedlo zvýšení platu či mzdy, na druhém místě zlepšení pracovních podmínek a dále možnost výsluhové renty,“ uvedlo ministerstvo.
Mezi nejzávažnější problémy, které dotazník ukázal, patří nedostatek personálu kvůli přetížení sester byrokracií, nevyužitý potenciál sester v lůžkové péči a upřednostňování některých zaměstnanců podle sympatií vedení.
Ministerstvo uvedlo, že na snižování byrokracie v nemocnicích pracuje. „Od července loňského roku jsme přijali novelu zdravotnické dokumentace, která přináší výrazné zjednodušení a více odpovídá skutečným potřebám zařízení,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch za ANO. Zlepšit situaci má podle něj i chystaná větší elektronizace zdravotnictví.
Pomáhat ostatním
Největší pracovní motivací pro zdravotníky je možnost pomáhat ostatním (68 procent), peníze jsou na druhém místě. K práci motivují přibližně polovinu respondentů.
4:24
Cizinci dluží nemocnicím v Česku desítky milionů. Řešení ministerstva je podle kritiků nedostatečné
Číst článek
Jako největší překážku v práci uvedlo přes dvě třetiny respondentů nedostatečné platové ohodnocení, přes polovinu přílišnou vytíženost a více než 40 procent uvedlo také příliš byrokracie a nedostatečnou motivaci ze strany zaměstnavatele.
Cílem dotazníku bylo podle ministerstva zmapovat situaci a spokojenost nelékařského zdravotnického personálu napříč všemi specializacemi, obory a zdravotnickými zařízeními.
„Závěry dotazníku chci probrat i s řediteli přímo řízených nemocnic a doporučit jim, aby se na dané problémy zaměřili a postupně je řešili,“ dodal Vojtěch.
