Případný odchod více než 3000 nespokojených lékařů, tedy většiny nemocničních doktorů, by podle odborníků ochromil na začátku příštího roku provoz slovenských nemocnic.
„Nebráníme se transformaci péče v nemocnicích, pokud bude transparentní,“ reaguje v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic Petr Chudomel.
Lékařů se nedostává, získat praxi trvá léta. V některých případech je proto nejspíš budou moct už příští rok nahradit sestry. Dostat by měly větší kompetence.
Dětským pohotovostem v nemocnicích chybí pediatři. Primáři 55 dětských oddělení se před časem obrátili na ministra zdravotnictví s výzvou, aby s personální krizí pomohli praktici pro děti a dorost.
„Máme nemocnice, které se po vzniku zákona ještě opevnily a říkají: ‚Ne, my tam rodiče pouštět nebudeme, my je tady nechceme, bojíme se jich‘,“ říká iniciátorka projektu Být spolu je normální.
Střelec z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy usmrtil 13 lidí a dalších 25 zranil. Pacienty rozvezly sanitky v rámci aktivovaného traumaplánu do několika pražských nemocnic.
Dohoda mezi nespokojenými lékaři, odbory, VZP a ministerstvem zdravotnictví je podepsána. Uhasil se tím jen akutní problém, nebo jde o první krok v rámci systémových změn?
„Pojem restart vůbec nemá smysl. Mám pocit, že jsme si koupili ke starému počítači nový monitor. Ikony jsou větší, je to hezčí a barevnější, ale v zásadě je to furt ten samý počítač,“ popisuje Feltl.
„V šestém ročníku na první lékařské fakultě je jenom jedna třetina mužů a dvě třetiny žen. Už to není prestižní,“ prohlásil Pafko v pořadu Události, komentáře.
„Dohoda vzbuzuje spíš více otázek než odpovědí,“ říká pro Radiožurnál šéf kolínské nemocnice a místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic Petr Chudomel. „Může to být ještě jablkem sváru.“
Výpovědí přesčasů chtěli lékaři podpořit požadavky na změny zákoníku práce a růst mezd. Po dohodě zástupců s premiérem Fialou ale viceprezident lékařské komory Přáda lékaře vyzval, aby péči zajistili.
V Česku protestují doktoři proti změnách v pracovním zákoníku i dobrovolným předčasům. Výpadek pracovníků by přitom mohl dramaticky ohrozit funkčnost zdravotnického systému.
Válek řekl, že udělal při snaze o dosažení dohody maximum, co bylo v jeho silách. „Náš partner požadavky stupňoval a neměl ochotu ke kompromisu,“ řekl ministr.
Podle statistik je počet doktorů na obyvatelstvo v Česku vyšší než evropský průměr. I přesto chybí zdravotnická péče a doktoři slouží přesčasy za nízké platy. Změnu by měla přinést novela zákoníku.
Lékaři proti lékařům. Jedni z ministerstva, druzí z ordinací. Nedokážou se dohodnout. A tak dál hrozí, že kvůli výpovědím přesčasů budou nemocnice omezovat neakutní péči.
Problém je v tom, že dobrovolnost lékařských přesčasů je často zdánlivá. Práce navíc je mnohdy vyžadována kvůli získání atestace, argumentem bývá i kolegialita, stejně jako ono „přece je to normální“.
Jde o profese, kde se dlouho protest proti pracovním podmínkám moc nenosil, protože se předpokládalo, že je lidé vykonávají z přesvědčení a nadšení pro věc.
„Pokud to nastane, povede to pravděpodobně k velmi výraznému omezení zdravotní péče,“ upozorňuje předseda sekce mladých lékařů České lékařské komory Jan Přáda.
Lékařské fakulty prý od akademického roku 2019/20 o 15 procent navýšily počet studentů, z nichž první jsou tedy nyní ve čtvrtém ročníku, a absolventů tak bude v blízké budoucnosti přibývat.
Český zdravotní personál je přetížený a obává se, že kvůli tomu bude plnit nekvalitní práci. Plyne to z šetření spolku Mladí lékaři. Problém ale nechce nikdo řešit.
Potíž je v tom, že plicní nádory nejsou vidět, nebolí a dlouho o sobě nedávají vědět. V tom, aby se dařilo více nádorů zachytit včas, pomáhá lékařům program časného záchytu rakoviny plic.
„Já jsem nikdy neplánovala někam odjet. Chtěla jsem praxi získat na Ukrajině,“ říká Oksana. Jestli v Česku zůstane, ještě neví. Uznání vzdělání českými úřady ale není lehké.
Starší protokoly mají jednotky poskytovatelů. Pokud budou mít lékaři s vydáváním e-receptů problém, Státní zdravotní ústav doporučuje, aby svůj software zkontrolovali a případně aktualizovali.
U zdravého člověka by měla být hodnota glykémie, tedy cukru v krvi, do 5,6. Dostane-li se přes hodnotu sedm, jde už o diabetes 2. typu. Odborníci z laboratoře ale stále častěji vídají i prediabetes.
Vstřebatelné hřeby jsou vyrobené z materiálu nové generace na bázi kyseliny mléčné a škrobu. Protože jde o látky tělu vlastní, dokážou se v něm rozložit.
