Celkové výdaje rozpočtu navrhuje ministerstvo financí na 1,618 bilionu korun a příjmy 1,578 bilionu korun. S deficitem 40 miliard korun úřad počítá i v letech 2021 a 2022. Letos je rozpočet schválen rovněž se schodkem 40 miliard korun, ke konci srpna byl schodek rozpočtu 15,4 miliardy korun.

Vláda musí podle zákonných pravidel návrh státního rozpočtu schválit a odeslat do Sněmovny do konce září. „Čeká nás bitva o rozpočet ve Sněmovně. Ten rozpočet je dobrý, je navržen tak, aby se snížil dluh vůči HDP, kde patříme mezi nejméně zadlužené země,“ uvedl Babiš.

Opozice kritizuje návrh rozpočtu jako nehospodárný, socialisticky přerozdělující a v době, kdy se začíná mluvit o recesi, nezodpovědný. Ve Sněmovně tak čeká plán na hospodaření státu v příštím roce kritika a pozměňovací návrhy. „Levicová vláda dnes schválila levicový rozpočet. Že levice hospodařit neumí, je známá věc,“ uvedl předseda občanských demokratů Petr Fiala.

Podle Pirátů je návrh rozpočtu se schodkem 40 miliard v době růstu ekonomiky hrubou nezodpovědností. „Rozpočet bohužel pokračuje v trendu zvyšování rizik budoucnosti. Ignoruje skutečnost dlouhodobé neudržitelnosti penzijního a zdravotního systému a jeho investiční aktivita je menší než v dobách krize,“ uvedl šéf sněmovního klubu TOP 09 a exministr financí Miroslav Kalousek.

V roce 2012 byla podle něj výše investic 2,8 procenta HDP, příští rok bude 2,5 procenta HDP. Nižší v relaci k HDP jsou podle Kalouska i výdaje na vědu a výzkum. „Je to socialistický přerozdělovací rozpočet bez jakékoliv vize modernizace a konkurenceschopnosti země,“ dodal.

Odbory a zaměstnavatelé návrh rozpočtu na příští rok podpořili. Podle odborů pomůže ekonomickému růstu, podle zaměstnavatelů zajistí stabilitu ekonomiky. Nesouhlasí ale se zvýšením platů učitelů o deset procent, jak počítá vláda.

Růst platů a důchodů

V pátek se koalice dohodla na růstu platů ve veřejné sféře, na přidání 1500 korun v tarifech všem a na zrušení nejnižší tarifní tabulky. Jediné procentuální navýšení zůstalo právě u pedagogů. V případě jejich platů se ještě bude jednat o tom, jak bude desetiprocentní nárůst rozdělen do tarifů a do odměn.

Povinné výdaje rozpočtu vyplývající ze zákonů a smluv, tzv. mandatorní výdaje, by měly příští rok stoupnout o 7,3 procenta na 885,1 miliardy korun. Mandatorní výdaje, jako je například podpora v nezaměstnanosti, sociální dávky, podpora stavebního spoření nebo příspěvky politickým stranám, tak tvoří více než polovinu celkových výdajů rozpočtu.

Důchody by měly stoupnout příští rok v průměru zhruba o 900 korun. Na důchody by tak z rozpočtu mělo jít 509,4 miliardy korun, o 37 miliard víc než letos. Rodičovský příspěvek stoupne o 80 tisíc korun. Investiční výdaje by příští rok podle návrhu ministerstva financí měly stoupnout o 24,4 miliardy na 146,7 miliardy korun a výdaje Státního fondu dopravní infrastruktury pak o 4,7 miliardy na 70,2 miliardy korun.

Celkové daňové příjmy státního rozpočtu včetně plateb pojistného na sociální zabezpečení by v příštím roce měly stoupnout o šest procent na 1,4 bilionu korun, tedy o 79,7 miliardy korun. Složená daňová kvóta vyjadřující daňovou zátěž by měla příští rok vzrůst na nejvyšší úroveň minimálně od roku 2015, a to na 35,9 procenta. Podle ministerstva financí ovšem zvýšení daňové kvóty automaticky neznamená, že se zvyšuje daňové zatížení obyvatelstva.

Vláda musí podle zákonných pravidel návrh státního rozpočtu schválit a odeslat do sněmovny do konce září.

Komunisté, kteří vládu tolerují, usilovali původně o snížení na 30 miliard. Šéfka sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM) ale už dřív řekla, že komunistickým poslancům doporučí, aby návrh na příští rok podpořili. Je to podle ní lepší než případné rozpočtové provizorium.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít