Vláda schválila strategii konkurenceschopnosti, obsahuje 43 projektů
Vláda dnes přijala strategii konkurenceschopnosti Česka do roku 2020. Na dokumentu z dílny ministerstva průmyslu a obchodu se podílela z velké části Národní ekonomická rada vlády. Materiál má zařadit ČR mezi 20 nejvíce konkurenceschopných zemí světa. V předchozích letech se konkurenceschopnost Česka zhoršila, vloni klesla o 5 příček až na 36. místo na světě.
V rámci 43 projektů strategie jsou hlavními pilíři takzvaná tři ‘I‘ - instituce, infrastruktura a inovace. Z navrhovaných opatření se nejčastěji cituje třeba ‘finančí ústava‘, která by vlády nutila dodržovat naplánovaný rozpočtový schodek, zřízení centrálních registrů místo současných rozptýlených rejstříků nebo podpora vědeckým projektům a zprůhlednění legislativního systému, který by nemátl laiky.
„Svět se mění velice rychle a po dlouhé době máme cestovní mapu, která ukazuje, pokud nechceme ztrácet odstup od vyspělých zemí, co musíme udělat. Takže je to vlastně vyslyšení poptávky jak podnikatelů, tak i odborářů a hlavně firem, které chtějí, aby vláda měla jasný plán v oblasti konkurenceschopnosti, “ řekl v Ozvěnách dne náměstek ministra průmyslu a obchodu, Martin Tlapa.
O strategii konkurenceschopnosti jsme v Ozvěnách dne mluvili s předsedou odborového svazu KOVO Josefem Středulou a náměstkem ministra průmyslu a obchodu Martinem Tlapou.
Předseda odborového svazu KOVO, Josef Středula, potvrdil, že ČR potřebuje dlouhodobou strategii, odboráři by podle něj ale chtěli ještě ‘něco silnějšího‘ než je strategie mezinárodní konkurenceschopnosti - hospodářskou strategii České republiky.
„My toto bereme jako určitou substanci toho velkého tématu a pořád po ní toužíme. Poslední pokus dělalo MPO v roce 2004 a k tomu bychom se chtěli vrátit. Přesto musím vyzdvihnout to, že MPO do diskuse zapojilo nezvykle velký počet subjektů. A nebyly to jen subjekty uvnitř státní správy, ale také vně. Netvrdím, že vše, co bychom chtěli, je tam zapracováno, ale faktem je, že to bylo poprvé a je to třeba ocenit,“ dodal.
Připomněl, že podobnou strategii využilo i ministerstvo pro místní rozvoj při diskusi o kohézní politice. „A tyto dokumenty by spolu měly souviset,“ doplnil.
Náměstek Tlapa upozornil, že v rámci strategie přijde na řadu jako první práce na takzvané finanční ústavě. „Volání Evropy a dalších zemí po tom, abychom se dokázali v parlamentě ústavní většinou dohodnout, jak se mají vyvíjet finance, parametr deficitů. Potřebují to podnikatelé i investoři do ČR,“ přiblížil.
Středula řekl, že po finanční ústavě volají nejvíce ti, kteří udělali největší schodky ve státním rozpočtu. „Ta situace je tak vážná, že například kdyby se strategie konkurenceschopnosti oddělila od státního rozpočtu, znamenalo by to, že někdo žije v oblacích a dole se děje něco úplně jiného,“ vysvětlil.
