Větrné elektrárny jsou na vzestupu. Do roku 2040 by mohly pokrýt i čtvrtinu české spotřeby
Králem světových trhů s elektřinou se podle šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatiha Birola stávají solární elektrárny, ale rychle přibývá také elektráren větrných – na moři i na pevnině. Růst zájmu investorů o toto odvětví pokračoval i během pandemie koronaviru.
Analytik IEA Heymi Bahar má za to, že do roku 2025 obnovitelné zdroje v množství vyrobené energie převýší uhlí i zemní plyn.
Větrné elektrárny jsou na vzestupu, do roku 2040 by jich u nás mohly vyrůst stovky, předpokládá fyzik
„Výsledkem bude neuvěřitelná dominance obnovitelných zdrojů na trzích s elektřinou v nadcházejících pěti letech,“ predikuje.
Významným obnovitelným zdrojem by do budoucna měl být vítr. Typických bílých větrníků je zatím na našem území poměrně málo – kolem dvou set. Celkový výkon z tohoto zdroje dnes uspokojí pouhé procento spotřeby v Česku.
Největší bariéra je v našich hlavách
Jihoněmecké spolkové státy nebo Rakousko přitom dokládají, že i ve středoevropském vnitrozemí jde vítr efektivně využít. Jaký má v tomto ohledu potenciál česká kotlina, letos zhodnotil meteorolog a odborník na větrné elektrárny David Hanslian z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky.
Konec spalování uhlí v Česku? Podklady komise jsou nedostatečné, upozorňuje Rovenský z Greenpeace
Číst článek
„Do roku 2040 by mohlo jít o 10 až 25 procent spotřeby elektřiny v republice, a to za předpokladu, že poroste i spotřeba,“ říká Hanslian, který vzal v potaz i to, že by se nestavělo v chráněných lokalitách nebo v bezprostředním okolí obytné zástavby. Počítá i s dalším omezením technického, ekonomického a společenského rázu.
Na uspokojení předpokládané spotřeby v roce 2040 by stačilo podle Hansliana zhruba tisíc větrných elektráren. Nejlepší podmínky pro jejich využití jsou z hlediska větrnosti a dalších parametrů na Českomoravské vrchovině. Jak se trh a technologie zlepšují, snižuje se přitom i cena elektřiny z větru.
Jednou z největších překážek je, že mnohým lidem v Česku větrné elektrárny v krajině prostě vadí. Často tak schází společenská i politická podpora. „Největší bariéra je v hlavách lidí. Je to o tom, jakým způsobem se o větrné energii mluví a jaká témata jsou v této souvislosti zdůrazňována. Bývají slyšet hlavně negativa. Úplně vymizela ta okolnost, že větrné elektrárny jsou jedním z nejčistších zdrojů elektrické energie,“ komentuje odborník.
V zahraničí je často diskutovaným problémem větrných elektráren ohrožení ptáků a netopýrů. V místech, kde se potenciálně ohrožená zvířata vyskytují, se ale stavba elektráren nepovoluje, případně jsou v kritickém období nařízena omezení provozu, třeba v noci kvůli netopýrům, dodává Hanslian.
Co brání dalšímu rozvoji obnovitelných zdrojů energie v Česku? Kde všude by mohly větrné elektrárny stát? Odpoví reportáž Štěpána Sedláčka.