Podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů v Česku činí 15 procent a v posledních letech dokonce mírně klesá. Státní energetická koncepce pak do roku 2040 počítá s růstem v rozmezí 18 až 25 procent.
Referendu předcházela anketa, které se obyvatelé mohli účastnit od 18. prosince do 15. ledna. Výsledky tehdy naopak ukázaly, že se pro výstavbu vyslovilo 106 obyvatel.
Ministerstvo životního prostředí předloží vládě národní klimaticko-energetický plán, podle nějž plánuje zvýšit současné užívání obnovitelných zdrojů až na 30 procent. Hlasovat by se mělo příští týden.
První modely v 90. letech minulého století měly výkon jeden megawatt, nyní se ale vyvíjejí turbíny o výkonu 18 megawatt a více, s lopatkami delšími než fotbalové hřiště
Čína posiluje svou pozici světového lídra v oblasti obnovitelné energie. Své cíle zřejmě splní o pět let dříve, než plánovala. Zároveň ale zůstává i dál největším producentem skleníkových plynů.
„Jsou to předsudky, některým lidem se to nelíbí, bojí se hluku a dalšího. Ale ty zkušenosti z jiných zemí ukazují, že větrná energie má velký potenciál,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu.
V dubnu se v Británii vyrobilo také rekordní množství energie ze slunce. Elektřina ovšem pokrývá jen 18 procent celkových energetických potřeb ostrovního státu.
Evropská komise propočítala, že by se měla pro účely projektu měla uvolnit podpora v řádu asi 19 miliard korun. Peníze však ještě nikdo reálně nepřislíbil.
„Od roku 1989 uplynulo 34 let, to už je jedna a půl generace. Problémem u nás je, že když se podíváme na emise skleníkových plynů, skutečně 40 procent z nich tvoří energetika,“ vysvětluje Bursík.
Oblast má jedinečné topografické vlastnosti. Vítr zde je dostatečně silný na to, aby turbíny běžely 3800 až 4300 hodin ročně, tedy 43 až 49 procent času, což je nezvykle vysoká míra využití.
„Dělali jsme čtyři měsíce průzkum veřejného mínění. Zjistili jsme, že většina lidí je proti a rozhodli jsme, že další jednání zastavujeme,“ vysvětluje nezávislý starosta Malšína Josef Fatura.
„Do roku 2040 by mohlo jít o 10 až 25 procent spotřeby elektřiny v republice, a to za předpokladu, že poroste i spotřeba,“ říká odborník na větrné elektrárny David Hanslian.
Na východě Rakouska v posledních letech roste počet větrných elektráren. Podle tamní větrné asociace IG Windkraft zásobí větrné parky v zemi elektřinou skoro dva miliony domácností.
Německo chce v dohledné době upustit od jaderné a uhelné energie. Hodlá se soustředit na obnovitelné zdroje. Výstavba nových větrných elektráren ale vázne. A často za to můžou ochránci přírody.
Jih Finska zasáhla bouře. Rekordně silný vítr přesahující 100 kilometrů za hodinu tam roztočil turbíny větrných elektráren natolik, že to skokově snížilo cenu elektřiny.
Provozovatelům větrných elektráren nastaly v Polsku těžké časy. Ještě před dvěma lety se do nich u severních sousedů investovalo po Německu nejvíc v Evropě. Loni se ale jejich výstavba téměř zastavila. Vláda už dala jasně najevo, že chce spoléhat spíše na uhlí.
V Severním moři byl zahájen provoz jedné z největších větrných elektráren u břehů Německa. Větrný park společnosti RWE má kapacitu 295 megawattu, 48 turbín a rozlohu 24 kilometrů čtverečních. Elektrárna by měla vyrobit energii zásobující 320 tisíc domácností. Společnost RWE přišla investice na více než miliardu eur.
Německá strojírenská společnost Siemens odchází kvůli úsporným opatřením ze solárního byznysu. Podle vedení firmy trend do budoucna oproti očekávání směřuje k podpoře větrné a vodní energie.
Martin Veselovský debatoval přímo ve Frýdlantě se svými hosty o větrné energii. Po celém Polsku tak vznikají desítky větrných parků. Výstavba jednoho z nich se chystá u českých hranic, obyvatelé obcí ve Frýdlantském výběžku se však na les vrtulí odmítají dívat.
Německý parlament dnes definitivně potvrdí odchod od jaderné energie. Mnohé otázky, jako například, jak dál bez atomu a uhlí, ale nadále zůstávají bez jednoznačné odpovědi. Příkladem však může být braniborská vesnice Feldheim ležící asi sedmdesát kilometrů od Berlína. Vsadila na vítr, slunce a biomasu a je jedinou energeticky zcela soběstačnou vesnicí.
Na pozemcích v osadě Andělka u Višňové na Liberecku, kde se v minulosti opakovaně odehrály nelegální technoparty, vyrostou větrníky. Plánuje je tam nový vlastník, který si v Liberci pozemky koupil v dražbě.
Ekologické organizace volají po odvolání vedení společnosti ČEPS. Firma Česká energetická přenosová soustava totiž vyzvala distributory energie k pozastavení připojování obnovitelných zdrojů.
Ekologům se nelíbí záměr elektrárenských společností odpojovat solární a větrné elektrárny ze sítě. Dnes proto vyzvou k odvolání představenstva společnosti ČEPS, která má rozvody elektřiny v zemi na starosti.
Laboratoře Risoe nedaleko Kodaně bývaly baštou jaderných fyziků. Pak se ale v Dánsku rozhodli, že nikdy nepostaví žádnou atomovou elektrárnu. Místo uranových tyčí se tak dnes vědci nedaleko Kodaně rýpou v hlíně a pěstují biomasu, ohýbají lopatky větrných elektráren a míří na slunce všemi možnými prototypy solárních panelů.
Stavět a provozovat v České republice větrnou elektrárnu je těžší, než by mělo být. Tvrdí to Česká společnost pro větrnou energii a stěžuje si proto u Evropské komise. Česká republika prý nevytváří podmínky pro větší využívání obnovitelných zdrojů energie a nastavená pravidla jsou neprůhledná a diskriminační.