V listopadu vzrostl státní schodek na 337,1 miliardy korun. ‚Plánovaný deficit dodržíme,‘ slibuje Stanjura
Schodek státního rozpočtu ke konci listopadu vzrostl na 337,1 miliardy korun z říjnových 286,7 miliardy korun. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo financí. Podle ministra Zbyňka Stanjury (ODS) stát za celý rok dodrží plánovaný schodek 375 miliard korun. Loni byl ke konci listopadu deficit 401,5 miliardy korun, což byl nejhorší průběžný výsledek hospodaření od vzniku Česka.
Celkové příjmy rozpočtu za 11 měsíců meziročně vzrostly o 7,2 procenta na 1,423 bilionu korun. K růstu příjmů přispěly podle ministerstva financí zejména výnosy z daní a pojistného, meziroční srovnání naopak negativně zkresluje výnos z dividend, který letos zatím státu nebyl vyplacen.
Poslanci schválili návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 295 miliard korun
Číst článek
Celkové výdaje ke konci listopadu meziročně vzrostly o 1,8 procenta na 1,761 bilionu korun.
V letošním roce sice stát mimořádně valorizoval důchody, zvýšil životní minimum i různé dávky a přispívá domácnostem na takzvaný úsporný tarif, proti loňsku ale vyplatil méně peněz spojených s protiepidemickou pomocí.
„Listopadové hospodaření rozpočtu je tradičně deficitní, neboť příjmy nejsou posíleny čtvrtletními platbami daní. Naopak výdaje neúměrně zatěžují úhrnné platby na regionální školství, obnovitelné zdroje energií či penzijní připojištění. Na konci roku také zpravidla akcelerují kapitálové výdaje státu. V neposlední řadě letos i nadále zaostávají příjmy z rozpočtu Evropské unie, které meziročně negativně zkreslují vývoj deficitu zhruba o 21 miliard (korun),“ uvedl Stanjura.
| Leden - listopad | Saldo |
| 2009 | -169 406 |
| 2010 | -140 757 |
| 2011 | -125 929 |
| 2012 | -77 869 |
| 2013 | -79 368 |
| 2014 | -68 847 |
| 2015 | -29 504 |
| 2016 | 55 451 |
| 2017 | -11 618 |
| 2018 | -21 639 |
| 2019 | -38 625 |
| 2020 | -341 487 |
| 2021 | -401 538 |
| 2022 | -337 130 |
Podle analytiků Raiffeisenbank výsledky státního hospodaření ke konci listopadu nepřinesly překvapení. „Rozpočet poměrně přesně směřuje k 375miliardovému deficitu. Zpomalení růstu u inkasa DPH je dobrou zprávou pro Českou národní banku, kde jak zpomalení poptávky, tak snížení inflace představují žádoucí směr, který teoreticky může uspíšit diskuzi o snižování sazeb,“ uvedli.
Podle nich ale centrální banka ke snížení základní úrokové sazby nesáhne dřív než ve třetím čtvrtletí 2023.
Inkaso daně z přidané hodnoty ke konci listopadu meziročně vzrostlo o 16,1 procenta na 314,2 miliardy korun. Výběr daně z příjmů právnických osob se zvýšil o 16,4 procenta na 121,5 miliardy korun.
Inkaso daně z příjmu fyzických osob vzrostlo o 13,1 procenta na 107,4 miliardy korun. Spotřební daň přinesla do rozpočtu 139,9 miliardy korun, meziročně o 3,1 procenta více.
Novelizovaná verze
Vláda dočasně rezignovala na konsolidaci veřejných financí, tvrdí šéf Nejvyššího kontrolního úřadu
Číst článek
Na výdajové straně rozpočtu se běžné výdaje meziročně zvýšily o 1,8 procenta na 1,613 bilionu korun.
Kapitálové výdaje meziročně rostly o 1,4 procenta na 147,3 miliardy korun. Na sociálních dávkách stát vyplatil 702,1 miliardy korun, meziročně o 10,6 procenta víc. Z toho na důchody šlo 537,3 miliardy korun.
Vláda původně pro letošek plánovala hospodařit se schodkem 280 miliard korun, v říjnu ale Sněmovna schválila novelizovanou verzi rozpočtu s deficitem 375 miliard korun. Nová verze rozpočtu předpokládá celkové příjmy 1,678 bilionu korun, výdaje 2,053 bilionu korun.
