Výdaje na dávky v nouzi klesají, jsou nejnižší za 7 let. Lidé s malým příjmem na podporu už nedosáhnou
Výdaje na dávky pro lidi v nouzi letos dál výrazně klesají a jsou nejnižší za posledních sedm let. Od ledna do září úřady na příspěvcích na živobytí, doplatcích na bydlení a mimořádné okamžité pomoci vyplatily 3,35 miliardy korun, tedy zhruba o pětinu méně než loni. Proti roku 2014 je částka dokonce o tři pětiny nižší.
Vyplývá to z údajů ministerstva práce o vyplacených dávkách. Podle nich ubylo příjemců pomoci. Česko má nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii a výdělky rostou.
Od ledna do září se ze sumy na dávky v hmotné nouzi, kterou má resort pro letošek ve svém rozpočtu, využilo 52 procent. Loni se v prvních třech čtvrtletích vyplatilo 4,12 miliardy korun, letos 3,35 miliardy. Úřady poslaly potřebným v září 92 100 dávek, loni 109 000.
Z rozpočtu dostane ministerstvo práce o 5,9 miliardy více, než navrhovala Schillerová
Číst článek
Nejvíc příjemců a nejvyšší výdaje byly v roce 2014. Tehdy se v prvních třech kvartálech využilo 8,51 miliardy korun a úřady v září lidem poslaly 234 100 dávek. Proti roku 2016 je letošní vydaná suma poloviční a poloviční je i počet příjemců.
Příspěvky na živobytí vyšly za první tři čtvrtletí na 2,1 miliardy korun, loni to bylo 2,63 miliardy. Před rokem v září úřady vyplatily 71 300 těchto dávek, letos 58 700. O 4200 ubylo meziročně i příjemců doplatku na bydlení, teď jich bylo 30 500. Od ledna do září do doplatků putovalo 1,21 miliardy korun, ve stejném období loni 1,44 miliardy. Téměř o pětinu méně se rozdělilo i na mimořádnou okamžitou pomoc, počet příjemců se ale téměř nezměnil.
Navýšení minima
Dávky v hmotné nouzi se vypočítávají podle životního minima, s nímž se příjem žadatelů srovnává. Zjišťuje se, jestli mají na pomoc od státu nárok. Pro samotného dospělého minimum činí 3410 korun, pro děti a další dospělé v rodině je nižší. Částka se upravila v lednu 2012, od té doby je stejná. Výdělky v Česku ale postupně rostou, řada lidí s malým příjmem tak na podporu už nedosáhne.
Na jaře bylo v Česku téměř 24 000 bezdomovců, z toho 2600 dětí. Více než třetina žila v Praze a na Ostravsku
Číst článek
Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhovala zvýšení minima už loni, a to zhruba o 11 procent. V koalici neuspěla. Letos začátkem září na jednání sněmovního sociálního výboru řekla, že kabinetu v říjnu dá návrh znovu a že věří, že ho vládní kolegové ještě ten měsíc schválí. Ministryně dodala, že v rozpočtu na příští rok už na navýšení peníze má. Před nedávnem zmínila, že bude navrhovat o něco vyšší přidání než loni kvůli letošnímu růstu cen, a to nejspíš o 13 procent. Vláda text nařízení zatím neprojednávala, ještě návrh na svém webu nezveřejnila.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v minulosti několikrát řekla, že by se minimum mělo navýšit až po revizi dávek. Ministryně práce začátkem letošního roku oznámila, že její úřad na vyhodnocení a případných změnách pomoci od státu začal pracovat. Úpravy se měly týkat hlavně dvou dávek na bydlení. Podle návrhu, který se objevil před prázdninami, se měla pravidla vyplácení zpřísnit a doplatek se měl zrušit. Maláčová ale uvedla, že to byl jen pracovní materiál, který z jejího resortu unikl.
Změny dávek na bydlení i další opatření proti chudobě by měla do konce listopadu připravit komise. Podle některých politiků jsou výdaje na dávky příliš vysoké a pomoc od státu se zneužívá. Odborníci na sociální problematiku s tím nesouhlasí.
