I přes navýšení investic do školství padáme ve srovnání se světem do podprůměru, varuje ekonom
Česko má za sebou po letech odborářskou stávku, která nejvíce zasáhla školství. Do českého školství má sice mířit o několik miliard více než loni. Přesto to v mezinárodním srovnání nestačí. „Česká republika v roce 2021 dosáhla ve výdajích na školství historicky poprvé na průměr OECD i EU. Od té doby podíl ale dynamicky klesá,“ popisuje ekonom Daniel Münich, který v CERGE-EI vede think-thank IDEA.
Tisíce zavřených škol byly nejviditelnější částí stávky, kterou tento týden zažilo Česko. Českomoravská konfederace odborových svazů ji vyhlásila jako protest proti vládní politice. Těm ze školství vadilo nejvíce, že nedostanou přidáno takzvaní nepedagogičtí pracovníci a že bude snížení maximálního počtu hodin odučených týdně.
Je české školství skutečně podfinancované? Jak vlastně posuzujeme jeho kvalitu a jaká opatření bychom měli přijmout pro její zvýšení? Vysvětluje ekonom Daniel Münich
„Česká republika v roce 2021 dosáhla ve výdajích na školství historicky poprvé na průměr OECD i Evropské unie. Od té doby ale podíl dynamicky klesá,“ popisuje ekonom Münich. Upozorňuje, že trend se v nadcházejících měsících nezmění.
„Jak je namalován rozpočet, tak i po těch několika navýšeních od června letošního roku, to znamená další pokles do významného podprůměru. Směřujeme tam, kde jsme byli dlouhých 20 let – úplně na konci Evropské unie ve výdajích na školství,“ podotýká.
Byť se vláda podle ekonoma snaží svému slibu o podpoře školství dostát, tempo nárůstu oproti HDP je malé. „Stát je ve velkých finančních problémech. V řadě dalších odvětví se veřejná podpora výrazným způsobem dokonce i snižovala. Takže z tohoto vychází školství relativně jako vítěz,“ říká ekonom.
Důležité proto podle něj je, jestli je školství prioritou i pro voliče. A o tom právě pochybuje. Vyšší investice do školství se totiž bez úprav daňového systému nepodaří.
Poslechněte si celé Řečí peněz v audiozáznamu výše.
