Když Kreml zahájil invazi, Spojené státy a desítky jejich spojenců představily balíčky sankcí a obchodních omezení, jejichž cílem bylo ochromit ruské finance a izolovat ruskou ekonomiku.

Ekonomická situace Ruska vypadala v prvních dnech invaze hrozivě. Západní vlády zmrazily velkou část devizových rezerv země, uvalily sankce na finanční instituce a vyřadily hlavní banky z mezinárodního platebního systému SWIFT, který je páteří světového bankovnictví.

Tato opatření vyvolala paniku mezi lidmi a způsobila dlouhé fronty před bankomaty, připomíná Washington Post. Rusové se obávali krachu rublu a nedostatku hotovosti. Západní sankce a vývozní omezení také zpočátku zmrazily velkou část světového obchodu s Ruskem, což způsobilo propad dovozu zboží.

O rok později se ukazuje, že Rusko je odolnější, než mnozí očekávali, a to díky vývozu ropy a plynu, obratnému manévrování centrální banky a nedávnému oživení obchodu s Čínou a dalšími zeměmi. Západní sankce sice hluboce poškodily ruskou ekonomiku i armádu, ne však natolik, aby to Moskvu donutilo ukončit válku.

Ruská ropa a plyn

Odborníci se shodují, že neochota zaměřit se na vývoz ropy a plynu je hlavním důvodem, proč se Západu zatím nepodařilo zatlačit Rusko ke zdi. Spojené státy sice rychle zakázaly dovoz ruských energetických surovin, ale prolomit evropskou závislost na ropovodech ze Sibiře bylo mnohem těžší, připomíná Washington Post.

Brzy po ruské invazi Evropská komise navrhla snížit dovoz ruského plynu o dvě třetiny do konce roku 2022. Německý kancléř Olaf Scholz a další však myšlenku okamžitého bojkotu ropy a plynu odmítli. Báli se, že by to Evropu nechalo ve tmě a zhoršilo už tak prudce rostoucí inflaci.

Pokračující nákupy ze strany Evropy ale pomohly Rusku vytvořit peněžní bonanzu v době prudkého růstu světových cen ropy na jaře loňského roku. Evropa tak pomáhala naplňovat válečnou kasu Kremlu.

Evropská unie ale v létě schválila opatření, které od 5. prosince zakazuje dovoz většiny ruské ropy a zakazuje unijním společnostem pojišťovat nebo financovat dodávky ruského černého zlata. Tato opatření se nyní začínají projevovat. Příjmy Ruska z prodeje ropy a zemního plynu se v lednu oproti předchozímu roku propadly skoro o polovinu, což spolu s prudce rostoucími výdaji na válku způsobilo, že se ruský rozpočtový schodek dramaticky zvýšil.

Janis Kluge, ekonom z Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní otázky, předpovídá, že rozpočtový schodek Ruska by mohl letos dosáhnout pěti procent HDP oproti loňským dvěma procentům. Podle ekonomů to bude znamenat ještě větší tlak na rubl, který se od prosince propadá kvůli zavedení ropného embarga.

„Sankce vnímám tak, že otřásáme stromem, na kterém režim sedí,“ říká Kluge. „Nemůžeme říct, co z toho vzejde, co se stane. Netřeseme jím natolik, aby spadl. Ale vytváříme mu problémy. V Moskvě to spotřebovává hodně politické energie a všem zasvěceným to dává jasně najevo, že zahájit invazi byla obrovská chyba,“ cituje závěrem ekonoma deník Washington Post.

Alžběta Jurčová, Tea Veseláková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít