Průzkum kritizuje manipulaci s předpokládanou cenou veřejných zakázek
Z výzkumu občanského sdružení Oživení a akademického pracoviště CERGE-EI plyne, že zadavatelé veřejných zakázek údajně manipulují s předpokládanou cenou, aby se vešli do cenových limitů daných zákonem. Autoři studie zkoumali 40 000 zakázek uvedených ve veřejném informačním systému známém jako ISVZ a zadaných mezi roky 2006 - 2010.
A z jejich rozboru vyvozují, že by na zadavatele veřejných zakázek měl být zákon tvrdší. Martin Kameník ze sdružení Oživení ve Světě o desáté poznamenal, že zadavatelé si předpokládanou hodnotu zakázky v podstatě ‚ušijí‘ tak, aby se vešly do žádaných limitů.
„Dívali jsme se na celkové rozložení zakázek v informačním systému podle předpokládané hodnoty a potom podle vysoutěžené ceny. Zjistili jsme, že je tam nepřirozený skok – hlavně se to týká limitu 20 milionů korun, což je dle zákona limit, do kterého mohou zadavatelé používat tzv. zjednodušené podlimitní řízení pro zemní práce.“
V takovém případě se nemusí vyhlašovat zakázka přes informační systém, ani nemusí probíhat klasická soutěž. Zadavatel musí jen vyzvat 5 dodavatelů na trhu, aby mu předložili nabídku.
Podle sdružení Oživení novela zákona celkem citelně zasahuje do práva občanů na veřejné informace. „Konkrétně novela předpokládá, že nikdy nebude moci zadavatel zveřejnit obsah nabídek,“ poznamenal Kameník.
„Čísla dokazují, že už v dnešní době velká část dává zakázky přes informační systém, i když nemusí. Myslíme si, že v případě schválení novely a podstatnému snížení limitů, nemusí být kritika, že to zvýší administrativní zátěž, pravdivá.“
„Do konce roku 2013 by měl být limit pro zemní práce 3 miliony korun a 1 milion pro služby a dodávky. Od roku 2014 pak jednotný limit 1 milion,“ zdůraznil Martin Kameník.
