Trh práce je zamrzlý a bojíme se říct si o vyšší platy. Firmy ale čeká náraz do zdi, varuje analytik
Premiér Petr Fiala (ODS) slibuje, že pokud dostane další mandát, budou v Česku platy jako v Německu. Co je třeba udělat pro to, aby zaměstnanci dosáhli na důstojnou mzdu a zároveň i firmy prosperovaly? A jak ve skutečnosti vypadá náš trh práce? „Je zamrzlý. Lidé nejsou příliš ochotní změnit práci a zůstávají v zaměstnání i za ne zcela adekvátních podmínek,“ míní Tomáš Ervín Dombrovský, který působí jako analytik ve společnosti Alma Career.
Stížnosti lidí na nízké mzdy považuje za oprávněné, protože vzhledem k hodnotě práce, kterou odvádějí, jsou dlouhodobě velmi nízké. Poukazuje na to, že pětina pracujících má problémy se uživit, nedokáže tvořit rezervy a výsledkem je naštvání zdola.
Poslechněte si další díl Chyby systému, tentokrát s Tomášem Ervínem Dombrovským
„Tohle přece neodpovídá tomu, že firmám se díky nám daří, v rámci Evropy jsme rekordmany v míře ziskovosti firem a v odlivu kapitálu zahraničním vlastníkům. Jsme bohatnoucí země, ale stále země relativně chudých lidí, kterých je hodně. A to potřebujeme řešit,“ zdůrazňuje.
Zásadním problém je podle něj to, že se lidé nepouštějí do vyjednávání, a tak ani nedosáhnou na adekvátní navýšení mzdy. Často také naráží na objektivní překážky, jako jsou nedostatečné finanční rezervy, kvůli čemuž musejí vzít jakoukoliv práci, nebo i neexistence lepších pracovních míst v daném regionu.
Významnou roli podle něj hraje i vysoké zdanění práce, které je nevýhodné zejména pro nízkopříjmové zaměstnance.
„Naše snahy o změnu podmínek či zdanění práce dlouhodobě naráží na široký odpor. A je úplně jedno, kdo zrovna vládne,“ poznamenává člen externího poradního týmu ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL).
Měnit práci je normální
V moci vlády a zákonodárců přitom je přijít s takovými opatřeními, která by podpořila možnosti lidí měnit zaměstnání nebo si zlepšovat kvalifikaci.
„Podíl lidí, kteří během roku změní práci, je nejnižší v Evropě. Lidé prostě práci dobrovolně nemění a výpovědi se nedávají příliš často. A když už ji změnit musí, berou cokoliv, aby neměli výpadek příjmu,“ konstatuje.
Nezaměstnanost v Česku se meziměsíčně snížila na 3,8 procenta. Přibylo volných míst
Číst článek
Může za to i společenská atmosféra, kdy každý, kdo byť jen krátce pobírá podporu v nezaměstnanosti, je vnímán jako flákač a příživník. Přitom bilance je v Česku kladná, na podpoře se vyplatí méně, než se na ni vybere.
Naproti tomu v zemích, jako je třeba Nizozemsko a Dánsko, je normální měnit zaměstnání. Sociální systém je robustnější a podporuje lidi v tom, aby si mohli několik měsíců hledat co nejlepší práci, případně si zlepšit kvalifikaci.
„Abych nebyl úplně pesimistický, tak v rámci novely zákoníku práce do Sněmovny míří i změna podpory v nezaměstnanosti a rekvalifikací. Má podpořit schopnost lidí měnit práci a v důsledku posílit jejich vyjednávací pozici i v rámci stávajícího zaměstnání,“ přibližuje.
Čínská zeď
Pozitivum vidí Dombrovský i v mírném růstu podílu částečných úvazků. K tomu dochází i díky změně legislativy, kterou se ovšem podařilo prosadit až po dvaceti letech debat. Například matky pečující o děti navíc stále narážejí na rigiditu na straně zaměstnavatelů, kteří i přes stovky tisíc neobsazených pracovních míst upřednostňují plné úvazky.
Souvisí s tím i to, že ženy zůstávají o to déle na mateřské, se dvěma dětmi klidně i šest let. To je z pohledu komerční firmy nepředstavitelná pauza.
7:23
Část firem bude lidi tlačit do živnostenských listů, říká ke změně pravidel dohod zástupce podnikatelů
Číst článek
„Žena se vrací do prostředí, ve kterém nikoho nezná, a firma neví, co vlastně umí. Typicky se vrací na horší pozice, kariérní a mzdové vyhlídky nejsou až tak dobré a i při změně práce má horší příležitosti. A tím mrháme potenciálem spousty lidí,“ zdůrazňuje.
Větší otevřenost k částečným úvazkům se ale v horizontu deseti let stane pro firmy nutností kvůli zhoršujícímu se demografickému vývoji. Důchodovému věku se totiž ročně přiblíží 200 tisíc lidí, kterým je dnes okolo padesátky, zatímco nově příchozích na trh práce bude jen polovina.
„Za deset let zmizí z pracovního trhu město velikosti Olomouce. Každý rok. A pokud firmy nezmění přístup a nezačnou vytvářet lepší podmínky pro lidi ve vyšším věku, aby mohli dělat dobrou práci za dobré peníze a třeba si i snížit úvazek, tak za deset let narazíme do demografické čínské zdi,“ varuje.
Politický podcast Chyba systému najdete na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v sobotu 14. prosince po 11. hodině a v neděli 15. prosince po 18. hodině.
