Kellnerovi vyšla sázka na pojišťovny, jeho vztah k politice byl konzervativní i pragmatický, říká Klímová
Zemřel jeden z nejvýznamnějších českých podnikatelů Petr Kellner. Bylo mu 56 let. Nejbohatší Čech a majitel investiční skupiny PPF, jehož majetek odhadoval časopis Forbes na 373 miliard korun, je jednou z pěti obětí sobotního pádu vrtulníku na Aljašce. „Nedá se říct, že by to muselo PPF nějak osudově poznamenat. Kellner mluvil o předání manažerského výkonu už 15 let,“ řekla Radiožurnálu zástupkyně šéfredaktora Hospodářských novin Jana Klímová.
Které z firem ve skupině PPF byly největším úspěchem Petra Kellnera a vydělávaly tak i na další projekty?
Když to vezmeme historicky, tak klíčovou společností pro PPF byla Česká pojišťovna, kterou skupina ovládla v 90. letech. Se vstupem italského holdingu Generali, kterému PPF prodala všechny akcie, se můžeme bavit o tom, že právě na této firmě PPF vydělala desítky a možná i stovky miliard korun.
Jaký je osud skupiny PPF po smrti Petra Kellnera? Poslechněte si rozhovor se zástupkyní šéfredaktora Hospodářských novin Janou Klímovou
Kellner nakupoval firmy a následně měnil jejich strategii a management. Má na svém kontě i firmu, kterou vystavěl tzv. na zelené louce?
Dá se mluvit o Home Creditu, který je známý i u nás a působil nejprve v Rusku a pak se přemístil i do Číny. To byla obrovská společnost, která rozpůjčovala desítky miliard eur. Nově vznikla i Air Bank, spousta nových firem se zrodila také v Rusku. Stojí za to zmínit i společnost Sotio, která věnovala výzkumu rakoviny a byla jednou z prvních investic bohatých investorů do medicíny.
Když jste mluvila o převzetí České pojišťovny v 90. letech, tak o Kellnerovi se mluvilo jako o jednom z vítězů privatizace, zatímco hodně tehdejších privatizačních společností nedopadlo dobře. Co tedy udělal jinak?
Jeho úspěch spočíval v tom, že privatizační fondy rychle zkoncentroval dohromady, aby se nerozpadly a daly se lépe řídit. Roli hrálo určitě i to, že se ze začátku zaměřil na jednu oblast a nebyl investorem, který kupuje vše od masny po strojírenskou firmu a banku. Nejdříve se soustředili na finančnictví, konkrétně na pojišťovny. V té době to bylo ponecháno mimo pozornost, všichni chtěli banky, ale jemu se soustředění na finance opravdu vyplatilo. Taky v sobě musel mít vizi. A v 90. letech hrály roli určitě i vztahy v politice.
Nejbohatší Čech Petr Kellner: vydělal na privatizaci, se Zemanem jezdil do Číny a pomáhal školákům
Číst článek
Konzervativní i pragmatický
Jak by se dal popsat jeho vztah k politice?
Vždy se snažil nebýt okatý. Nikdy se nepřihlásil k podpoře jakékoliv strany. Až později vyšlo najevo, že skrytě financoval bývalou ODA, která měla ve vládách v 90. letech na starosti privatizaci. Tíhnul spíš ke konzervativcům a podporoval knihovnu bývalého prezidenta Václava Klause. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník seděl potom v České pojišťovně, to byl člověk z ODS. Víme také, že Petr Kellner dokázal být pragmatický a i kvůli svém byznysu v Číně jsme ho vídali na cestách s Milošem Zemanem.
Co se dá říct o dalším osudu skupiny PPF?
To je těžká otázka. Nedá se říct, že by to muselo nějak osudově poznamenat celou skupinu ve smyslu, že by se začala rozpadat nebo to byl její konec. Petr Kellner se snažil předat manažerský výkon ve skupině, mluvil o tom už posledních patnáct let. Má tam spoustu takových lidí – například pana Bartoníčka – kteří s ním budovali skupinu od začátku. Není to tak, že není nikdo, kdo by skupinu neznal nebo komu by to bylo jedno. Někteří manažeři mají i své podíly ve skupině. Ta tedy bude existovat dál. Otázkou je, jestli se podaří udržet ambiciózní strategii a zahraniční expanzi.