Největší britská uhelná elektrárna chce pálit dřevo, ročně ho spotřebuje miliony tun
Spalování biomasy může mít různé podoby. Ve Velké Británii se teď chystá projekt obřích rozměrů. Měl by být větší než největší evropská hydroelektrárna a větší než kterékoli zařízení na obnovitelné zdroje.
Největší britská uhelná elektrárna Drax Group v hrabství Yorkshire, která má výkon 4000 megawattů, chce s podporou britské vlády převést na spalování dřeva polovinu své produkce.
Spotřebuje na to každý rok 7,5 milionu tun biomasy, což podle odhadu odborníků znamená spotřebu dřeva z území o rozloze asi 12 tisíc kilometrů čtverečních. Podobně velkou plochu zaujímají třeba střední Čechy a Praha.
Největší britská uhelná elektrárna přejde na pálení dřeva. Podrobnosti přidává redaktorka Radiožurnálu Jitka Hanžlová
Dřevo se bude dovážet z celého světa, protože v Británii spálili většinu svých lesů během průmyslové revoluce v 18. století.
Firma už získala dost materiálu pro první jednotku elektrárny, kterou chce převést na biomasu do června příštího roku. Druhá by se měla přeměnit v roce 2015 a později se má přidat třetí jednotka. Investice by do roku 2017 měla dosáhnout 700 milionů liber, tedy přibližně 22 miliard korun.
Elektrárna se zatím zaměřovala na postupný přechod na spalování biomasy společně s uhlím, britská vláda ale v červenci podpořila plné spalování biomasy a firma své plány rychle změnila.
Obnovitelné zdroje podporují vlády všech evropských zemí. Cílem je snižování emisí skleníkových plynů. Uhelné elektrárny převádí na dřevo například také v Dánsku, dělá to i německý koncern RWE. Podle něj obvyklá lesní plantáž produkuje z území 800 kilometrů čtverečních asi milion tun dřeva, které stačí na půl milionu tun pelet.
Ekologické, či nikoliv? Spalování dřeva má své příznivce i kritiky
Propagátoři spalování biomasy tvrdí, že se pelety vyrábějí hlavně z odpadu při zpracování dřeva. Evropská unie považuje spalování biomasy za takzvaně čisté, tedy neutrální z hlediska emisí CO2, protože emise z jejího pálení se teoreticky kompenzují tím, že nově vysazené rostliny a stromy vypuštěný CO2 absorbují.
Oponenti ale poukazují na to, že se dá jen stěží zajistit, aby se vysadilo dost stromů potřebných k pohlcení vzniklých emisí z biomasy. Kromě toho říkají, že spálení jednoho stromu trvá několik minut, ale než vyroste nový strom a absorbuje všechen uhlík zpět, zabere to řadu desetiletí.
Do emisí se navíc nepočítá znečištění, které do vzduchu chrlí všechny použité dopravní prostředky. A v případě anglické elektrárny je to zvlášť markantní příklad, protože miliony tun dřeva budou vozit přes moře lodě.
