Lotyšsko se dál zmítá v ekonomické krizi
Lotyšská ekonomika zůstává ve velkých potížích. Hrubý domácí produkt Lotyšska se totiž ve třetím čtvrtletí meziročně propadl o 18,4 procenta, jak oznámil tamní statistický úřad. Ve srovnání s druhým čtvrtletím, kdy lotyšská ekonomika klesla o 18,7 procenta, to nepředstavuje téměř žádné zlepšení.
Propad hrubého domácího produktu je jen jednou z varovných informací, které aktuálně vypovídají o stavu Lotyšské ekonomiky. V důsledku světové hospodářské a finanční krize se v Lotyšsku také výrazně propadly maloobchodní tržby. Ty ve třetím čtvrtletí klesly o 32 procent.
Další ztráty zaznamenal průmysl. Průmyslová výroba se snížila o 17 procent. Již loni muselo Lotyšsko kvůli ekonomické krizi požádat o pomoc mezinárodní měnový fond a Evropskou unii. Její členské státy Lotyšsku přislíbily 7.5 miliardy eur, tedy téměř 200 miliard korun.
Analytik České spořitelny Jan Jedlička mluvil na Rádiu Česko o situaci v Lotyšsku.
Lotyšská ekonomika přitom ještě čtyři roky po vstupu do Evropské unie rostla v průměru desetiprocentním tempem. Podle analytika České spořitelny Jana Jedličky je bezprostřední příčinou současné situace v Lotyšsku ekonomická krize. Nicméně Lotyšsko si zahrávalo s ohněm již delší dobu.
"Jeho ekonomika byla již v předkrizovém období charakterizována velkou nerovnováhou. Schodek běžného účtu platební bilance dosahoval velice hlubokých dvouciferných hodnot, Lotyšsko bylo příliš závislé na financování z vnějších zdrojů, lotyšská ekonomika se přehřívala, spotřeba domácností byla vypumpovaná velkými úvěry. Po začátku ekonomické krize se zahraniční investoři začali z Lotyšska stahovat, což mělo samozřejmě drtivý dopad na lotyšské hospodářství," vysvětluje Jedlička.
Kdy se situace v tomto pobaltském státu zlepší není stále jasné. "Nikdo nemá křišťálovou kouli, bude záležet na tom, jak se bude vyvíjet hospodářská krize. Jestli jsme se již odrazili ode dna, tak se bude důvěra zahraničních investorů navracet," říká Jedlička.
Bezprostřední obrat k lepšímu tak podle všeho v Lotyšsku nastane až se zřetelným odezněním hospodářské krize. "Nicméně se domnívám, že ve střednědobém horizontu bude Lotyšsko stejně muset řešit tu svoji nevyrovnanost, velkou závislost na zahraničním financování," pokračuje Jedlička.
Česká republika půjčí Lotyšsku 6 miliard
Lotyšsko na konci loňského roku muselo požádat Mezinárodní měnový fond a Evropskou unii o finanční pomoc. Tu Lotyšům poskytla i Česká republika. Poslanecká sněmovna schválila emisí státních dluhopisů v objemů 200 milionů eur, tedy v přepočtu necelých 6 miliard korun. Jejich prodejem se získávají peníze, které Česko Lotyšsku poskytuje jakožto sedmiletou bezúročnou půjčku.
Politici jsou přesvědčeni, že český rozpočet na této transakci neprodělá, protože nám Lotyšsko za sedm let poskytnuté prostředky vrátí.
"Samozřejmě existuje riziko,určitě vyšší než před třemi, čtyřmi lety, že Lotyšsko nebude mít na vrácení půjčky dost peněz . Nicméně Lotyšsko je členem Evropské unie a ta ho nenechá na holičkách. Státního bankrotu bych se tedy neobával," dodává Jedlička.
