Kvůli koronaviru se výrobci čokolády obrací na české spotřebitele. Ti sní devět kilogramů ročně
Tabulková čokoláda, čokoládové pralinky, figurky nebo třeba tyčinky. V průměru takových sladkostí česká domácnost sní devět kilogramů za rok. Kromě velkých značek existuje na trhu i řada drobných výrobců. Ani ti se ale nevyhnuli dopadům koronavirové epidemie. Chybí jim třeba zákazníci z řad turistů, nově se tak výrobci víc orientují na Čechy.
„V tomhle se dražují mandle, ovoce nebo káva. A trvá to tři hodiny,“ ukazuje Martina Veltruská, vedoucí maloobchodu rodinné pražské čokoládovny Steiner a Kovařík.
Má sama ještě chuť na čokoládu? „Já už to nevnímám. Všichni to říkají, že to tady hezky voní, ale mně už ta vůně čokolády přijde jako taková rutinka,“ odpovídá Veltruská.
Firma měla ještě před koronakrizí 90 zaměstnanců, dnes jich ve výrobě tabulek čokolády a pralinek pracuje 15.
„Spadli jsme na tři procenta zisku. Všechny naše maloobchody jsou situované na centrum, protože jsme chtěli oživit historické centrum Prahy. Jak se Češi tam začali vracet, tak turisti nás měli rádi. A velkoobchod se točil kolem hotelů a různých obchodů. Takže náš to zasáhlo úplně ve všech směrech, kam jsme čokoládu vyráběli a dodávali,“ popisuje následky koronaviru Veltruská.
Český trh a kvalita
Pražská čokoládovna se tak teď orientuje hlavně na českého zákazníka. I kvůli tomu, že při výrobě dbají na kvalitní suroviny, se cena výrobků šplhá několikanásobně výš, než stojí klasické tabulky čokolády v řetězcích.
„Už máme nějaké množství Čechů, kteří ocení tu kvalitu, rádi si za ni zaplatí. Nejen že se nacpou a je jim jedno čím. No a pak jsou klasičtí zákazníci, pro které je rozhodující cena. Radši si koupí čokoládu, aniž by věděli, co v ní je,“ pokračuje Martina Veltruská.
3:33
Pandemie koronaviru mění stravování části Čechů. Zájem je o zdravější potraviny a krabičkové diety
Číst článek
A to potvrzují i čísla výzkumné společnosti GfK. Češi totiž pro tabulky čokolády nejčastěji míří do diskontů a hypermarketů, ve kterých zákazníci utratí víc než třetinu svých výdajů za čokoládu a čokoládové cukrovinky.
„Přibližně další čtvrtinu ze svého domácího čokoládového rozpočtu utrácíme za pralinky a zbytek rozpočtu za čokoládové tyčinky a ostatní výrobky. Je zajímavé, že v košíku starších jednočlenných až dvoučlenných domácností najdeme víc pralinek, mladší páry a jednotlivci dávají větší prostor tabulkám,“ říká mluvčí GFK Veronika Neméthová.
Stabilní komodita
Průměrná česká domácnost zkonzumuje v průměru devět kilo čokolády za rok. Její cenu příliš neovlivňuje, kolik právě stojí kakaové boby na burze. Na rozdíl například od kávy nebo bavlny. Cena kakaových bobů je totiž poměrně stabilní.
„Kakaové boby jsou poměrně stabilní komodita a obchodují se zhruba v pásmu 2300 až 2600 dolarů za metrickou tunu. Ta relativní stabilita je dána tím, že poptávka po kakau v čase je celkem stabilní a nabídka je ovlivněna tím, jak se kakao urodí, nicméně i to je v posledních letech velmi stabilní,“ uvádí analytička společnosti Cyrrus Anna Píchová.
Největším producentem kakaových bobů na světě je africké Pobřeží slonoviny, které vypěstuje necelou polovinu světové produkce. Mezi další velké pěstitele patří třeba Indonésie nebo Ghana.
