‚Dochází k boji mezi hoteliéry.‘ V Praze padají ceny ubytování i o polovinu, pokoje jsou poloprázdné
Za dobu pandemie - tedy od loňského března - šlo z veřejných rozpočtů na přímé kompenzační programy pro podnikatele zhruba 170 miliard korun. Vyplývá to z údajů ministerstva financí. V současnosti už žádné nové dotace zájemci čerpat nemůžou, hlásit se lze pouze o ty, které se vztahují k první půlce roku. Obory jako hotelnictví a další se přitom stále potýkají s poklesem tržeb. Navzdory tomu, že zbytek ekonomiky funguje.
Aleš Bláha vlastní hotel U Zlatého jelena přímo v centru Prahy, pár kroků od Staroměstského náměstí. I teď během léta má většinu pokojů volnou.
„V současné době se budeme pohybovat kolem obsazenosti 20 až 30 procent. Ceny, kterých dosahujeme, jsou maximálně 50 procenty toho, co jsme dosahovali před pandemií. Dochází k boji mezi hoteliéry, ta cena se stahuje až na cenu nákladovou,“ popisuje aktuální situaci v Praze Bláha.
Konec protiepidemických omezení tak pro tento hotel neznamenal začátek dlouho očekávané sezóny a plnící se pokladnu. Místo toho už teď Bláha počítá s tím, že si peníze bude muset půjčit.
„Budeme schopni vytvořit takové tržby, abychom zaplatili nájmy, provoz hotelu s tím, že očekávám, že si budeme muset vzít soukromé úvěry na přesun do příštího roku.“
Z pohledu na vyprázdněné centrum Prahy je patrné, že ve stejné situaci budou i mnohé ostatní hotely nebo penziony. Cestovní ruch se z následků pandemie zatím stále plně nevzpamatoval.
Restaurace a hotely v Česku stále zejí prázdnotou. ‚Uvítali bychom otevření hranic,‘ říkají majitelé
Číst článek
„Už je to rok a půl smutný pohled, protože ta situace tady v centru Prahy se nijak nemění. A bohužel podobný pohled teď můžete vidět i v jiných městech, jako je Český Krumlov,“ potvrzuje prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek.
„Je velká škoda, že vláda už druhým měsícem, kdy o tom jednáme, odmítá otevřít program kurzarbeit. To znamená program, který by zajistil, aby ti, kdo nemají práci pro své zaměstnance, aby je mohli udržet aspoň na překážkách,“ popisuje jednu z možností, jak by vláda segmentu mohla pomoci, Stárek.
Nepřímé vládní kompenzace
Vláda přitom trvá na svém dřívějším postoji, že přímou podporu s ukončením lockdownu utlumí. A že přejde na kompenzace nepřímé - tedy na záruky za bankovní úvěry. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu za hnutí ANO Karel Havlíček chce oživit poptávku.
„Tu stimulujeme například podporou investic, tu řešíme ať už na bázi záruk za investiční úvěry, nebo novým režimem odpisů. Kdo bude investovat dnes, tak na tom vydělá výrazně více, než kdyby investoval za tři nebo za dva roky. A současně aktualizujeme a zjednodušujeme režim investičních pobídek,“ představuje řešení vlády Havlíček.
Dostačující byl podle Havlíčka i objem peněz, které vláda podnikatelům vyplatila a kterými ztráty kompenzovala alespoň částečně.
OBRAZEM: InterContinental oholený na beton. Podívejte se, jak pokračují opravy slavného hotelu
Číst článek
Například jedna z veřejných prádelen ale dosáhla na příspěvek na náklady až v letošním roce, a to poté, co vláda po vlně kritiky ze strany podnikatelských svazů spustila plošný program pro všechny firmy s propadem tržeb. Jinak čerpala pouze dotace na zaměstnance.
Její majitel Martin Blažek přitom musel zavřít už loni na podzim. „Ten loňský rok se úplně nepovedl. To si myslím, že je velký vykřičník pro celou vládu, která z našeho pohledu selhala. Znám kolegy, kteří prostě skončili, protože už to nemohli dotovat. Odvětví celý rok nedostalo ani korunu,“ dodává k situaci Blažek.
Příspěvky na provozní náklady ale tvoří jen čtyři procenta celkové sumy, kterou stát vynaložil na přímé kompenzace - konkrétně to bylo zhruba 7 miliard korun. Vůbec nejvíc peněz šlo na Antivirus - téměř 48 miliard korun. Následuje kompenzační bonus.
