Základní sazba daně z přidané hodnoty zůstane stejná, tedy 21procentní. Současné snížené sazby, 15procentní a 10procentní se sloučí do 12procentní. Tato úprava by měla lidem podle ministerstva financí přinést bezmála 6,5 miliardy korun.

Nová 12procentní sazba DPH má zlevnit základní potřeby pro život, tedy bydlení, léky a potraviny. Jak výrazně ale tyto položky dopadnou do domácích rozpočtů, záleží na každé domácnosti a například jejich nákupních zvyklostech. Zlevnit by se lidem měli nově i stavební práce pro bydlení.

„Pokud má někdo ‚štěstí‘, že zrovna teď se chystá rekonstruovat nebo si objednávat významnější stavební práce, tak jelikož se tam točí významně větší prostředky, bavíme se o statisících, tak se dá ušetřit docela výrazně. Pro představu, stavební práce za 100 tisíc by v případě, že vám stavební firma benefit nechá, znamenala úsporu zhruba 2500,“ vypočítá pro Radiožurnál Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.

Ve snížené sazbě dál zůstanou vodné a stočné, teplo, doprava cestujících, stravovací služby s výjimkou čepovaného piva, vstupenky na kulturní a sportovní akce nebo třeba časopisy.

Nově se ale z nejnižší 10procentní sazby posune do 12procentní i zboží, jako jsou kojenecká výživa nebo třeba bezlepkové potraviny.

A dražší bude i čepované pivo, které se přesune z 10procentní DPH do nejvyšší 21procentní. Pokud tedy byli lidé zvyklí chodit do hospody na pět piv s 250 korunami, nově si do peněženky budou muset připravit necelých 280 korun.

„Vláda navrhuje u některých položek, které momentálně podléhají snížené sazbě daně, tedy 10procentní nebo 15procentní, jejich přeřazení do základní sazby 21 procent. Příkladem mohou být kadeřnické a holičské služby, točené pivo, opravy obuvi, úklidové práce nebo prodej palivového dřeva,“ vyjmenovává Jan Kašpar, daňový poradce společnosti KODAP. Do zvýšené sazby DPH se přesouvají také nealkoholické nápoje.

Evropské srovnání

Z průzkumu agentury STEM/MARK od 15. do 17. května na vzorku 800 respondentů vyplynulo, že tři čtvrtiny lidí se shodují, že je potřeba šetřit s veřejnými financemi. S celým balíčkem opatření k ozdravení státních financí ale souhlasí jen necelá desetina lidí a 25 procent jen s částí návrhů. Naopak dvě třetiny lidí se zveřejněnou podobou konsolidačního balíčku nesouhlasí.

Nejvyšší základní DPH má v Evropě Maďarsko, a to 27 procent. Následují ho severské země, Řecko nebo i Chorvatsko s 25 procenty. Naopak nejnižší základní DPH má Švýcarsko a také Lichtenštejnsko, a to necelých osm procent. Liší se ale i počet nebo výše snížených DPH. Nutno dodat, že tyto státy ale fungují po daňové i sociální stránce jinak.

Barbora Kladivová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít