Balíček počítá především se zvýšením základní sazby DPH na 23 z nynějších 20 procent. Na pět z deseti procent naopak klesne DPH na vybrané potraviny. Vznikne rovněž nová daň z finančních transakcí.
Sněmovnu zřejmě čeká velmi dlouhý týden. Začíná jednání o vládním konsolidačním balíčku, který má zabránit dalšímu zadlužování státu. Opozice ale avizuje rozsáhlé obstrukce.
Od nového roku by měly platit dvě sazby DPH místo tří. Počítá s tím vládní konsolidační balíček. Na základě úprav tak mají být některé položky levnější, jiné naopak zatíží peněženku víc.
„Nebudeme zvyšovat daně,“ říkali vládní představitelé ještě nedávno. Opoziční ANO za to kabinet pranýřuje, přitom i Babišovo hnutí některé daně zvyšovalo a Alena Schillerová chtěla spořit a neutrácet.
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) musí být pro sníženou sazbu daně z přidané hodnoty společenský důvod. „To je ad hoc blábol,“ namítá Josef Šlerka.
„Nevím, čím je snaha házet vydavatelům klacky pod nohy motivována. Jestli tím, že v našem oborou zároveň působí Andrej Babiš (ANO), tak si myslím, že si politici pod sebou řežou větev,“ říká Matoušek.
Během června vláda schválí legislativní znění konsolidačního balíčku, první čtení ve Sněmovně by poté mělo proběhnout před létem, aby opatření snižující deficit o 94 miliard platila již od roku 2024.
Svaz knihkupců upozorňuje, že při zdražení knih zůstává celková tržba za knihy zhruba stejná, ale prodá se méně kusů knih. Knižní trh by tak podle svazu ročně přišel asi o 300 milionů korun.
Kabinet plánuje snížit počet sazeb daně z přidané hodnoty (DPH) z nynějších tří, tedy 10, 15 a 21 procent jen na dvě. Vznikla by jedna nová ve výši 14 procent a druhá by zůstala na 21 procentech.
Jak by měla vláda snižovat rozpočtový schodek? A jak se bude na definitivní podobě opatření podílet Národní rozpočtová rada? Radiožurnál se ptal ekonoma Petra Musila, člena Národní rozpočtové rady.
„Tuto interpretaci musím odmítnout. Nelze dělat seriózní závěry z uniklých interních pracovních podkladů, jež jsou zveřejňovány bez patřičného kontextu a vysvětlení,“ uvedl premiér Fiala.
Reforma DPH je součástí vládního plánu snížit v příštím roce schodek státního rozpočtu minimálně o 70 miliard korun. Koaliční partneři chtějí o sazbách i přesunech DPH ještě jednat, opozice je proti.
Vyrovnání schodku státního rozpočtu vede vládu ke změně výšky DPH, daně z přidané hodnoty. Ekonomové Petr Janský a Martin Fassman dávají komentář k vládním krokům.
Od příštího roku nás možná čeká zdražení téměř všeho. Tedy potravin, služeb, dopravy nebo energie. Poslanci totiž budou opět hlasovat o dalším zvýšení daně z přidané hodnoty. Vládní návrh jim vrátil Senát.
Sněmovna bude znovu rozhodovat o daňovém balíčku. Vládní návrh počítá například se zvýšením daně z přidané hodnoty o procentní bod na 15 a 21 procent a se solidárním zvýšení daně u fyzických osob s vyššími příjmy. Předlohu, kterou vetoval levicový Senát, kritizují i někteří vládní a nezařazení poslanci.
Ceny v lednu rostly nejrychleji za poslední tři roky. Meziroční míra inflace stoupla na 3,5 procenta, oproti prosinci se pak spotřebitelské ceny zvýšily o 1,8 procenta a to hlavně kvůli zvýšení daně z přidané hodnoty a zvýšení nákladů na bydlení.
Od nového roku nás čeká řada změn, které se dotknou našich peněženek. Například se zvýší DPH, podraží dálniční známky nebo se zpřísní podmínky pro nezaměstnané.
|Gregor Martin Papucsek, Marína Dvořáková|Ekonomika
Cena nafty v Maďarsku dnes přesáhne 40 korun. Stává se tak poprvé, že je dražší než benzín. Důsledkem zvýšení spotřební daně narostla její cena v Maďarsku za poslední dva roky o 30 procent.
Poslanecká sněmovna podle ministra financí Miroslava Kalouska přehlasuje dnešní veto Senátu a prosadí zvýšení dolní sazby DPH z deseti na čtrnáct procent. Kalousek to řekl ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.
Senátoři podle očekávání odmítli zvýšení dolní sazby DPH z deseti na čtrnáct procent. Podle opozice, která má v horní komoře většinu, by to vedlo k zdražení potravin, léků nebo knih.
Dolní sazba daně z přidané hodnoty se od příštího roku zvedne na 14 procent. O rok později bude platit jednotná sazba 17, 5 procenta. Vládní návrh zákona, který tuto změnu zavádí, schválila hlasy koaličních poslanců sněmovna. Normu teď posoudí Senát.
Změny sazeb DPH, které plánuje vláda, zvednou v Česku ceny potravin zhruba o deset procent. Ve Dvaceti minutách Radiožurnálu to prohlásil prezident Potravinářské komory Miroslav Toman.
Plánované zvýšení DPH děsí lidi, kteří potřebují bezlepkovou dietu. Potraviny bez lepku jsou už teď drahé a celiaci za ně dají o tři tisíce korun měsíčně víc než ostatní. A teď se bojí toho, že budou platit ještě o tisícovku víc.
Vedení Svazu českých knihkupců a nakladatelů má zveřejnit datum chystaného červnového protestu proti zvyšování sazby daně z přidané hodnoty. Vládní návrh počítá s tím, že se snížená sazba DPH zvýší od příštího roku na 14 procent a od roku 2013 se daň sjednotí na úrovni 17,5 procenta.