Kalousek uvažuje o vyšším zdanění bohatých, odborníci vidí jiné cesty
Bez ohledu na odchod ministra Dobeše, který se oficiálně nedokáže smířit s dalšími škrty ve svém rezortu, je vláda odhodlána šetřit dál. Pod hrozbou, že plánovaný schodek rozpočtu pod 3,5 procenta HDP v příštím roce nesníží, chce zvýšit daně.
Ministr financí Miroslav Kalousek uvažuje mimo jiné o tom, že by lidé s příjmy nad 100 tisíc měsíčně platili daň z příjmu 30, možná 32 procent.
Igor Kotlán z ekonomické fakulty Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava snahám vlády sehnat každou korunu do rozpočtu rozumí:
„V případě, že to bude dočasná záležitost, někde tří let, myslím si, že tam zásadní problém nebude, vzhledem k tomu, že vláda vyčerpala už ten polštář daně z přidané hodnoty. Česko má daňové zatížení práce relativně nízké, ale zatížení práce sociálními odvody zase velmi vysoké. V součtu je to někde nad průměrem OECD nebo Evropské unie, takže hodně velký prostor tam není.“
Vyšší danění bohatších hodnotili v Ozvěnách dne Václav Pícl z ČMKOS a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Pavel Juříček
Pustit žilou těm bohatším zkusili třeba na Slovensku nebo v Itálii. Česko by v tom podle Kotlána nebylo žádnou výjimkou.
Podle prvního místopředsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Václava Pícla je to opatření týkající se asi jednoho procenta lidí. „Vracíme se ale vlastně před rok 2008, kdy byla zavedena rovná daň,“ tvrdí.
Z hlediska navýšení rozpočtu by to bylo zanedbatelné opatření. V roce 2013 by takto do státní kasy přibyly 2 miliardy 900 milionů a v roce 2014 pak 2 miliardy 600 milionů korun.
Solidarita ano, ale ještě spíše systémové kroky
Šlo by spíše o gesto solidarity – ti, co berou více, by zaplatili i větší daně. „Díváme se na to tak, že je třeba pro Českou republiku něco udělat. Nejsme z toho nadšeni, ale je to svým způsobem spravedlivé. Státní rozpočet se ale o to opřít nemůže,“ říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Pavel Juříček.
„Myslíme si, že je potřeba spíše připravit hospodářskou politiku na základě konkurenceschopnosti, která bude směřovat a ne tahat daně jako králíky z klobouku,“ dodává.
Také Pícl vidí problémy státního rozpočtu, které je potřeba řešit. „Daňová degrese, která byla založena díky panu Kalouskovi za Topolánkovy vlády – třeba zastropování vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní a sociální pojištění. Těch kroků, které by se mohly udělat, je ještě více,“ upozorňuje.
Zapotřebí je také podle něho udělat audit daňového systému.
Navíc lidé s vyššími příjmy se v případě hrozby vyššího zdanění mohou pokoušet ho obejít. Například převedením svých aktivit do zahraničí v rámci takzvané daňové optimalizace.
„Existuje řada možností, které jsou legální. Lídři firem jsou kreativci, kteří se snaží vymyslet řadu různých kroků a živí řadu lidí kolem sebe,“ souhlasí Juříček.
