Ženy mají o 16 procent menší výplatu než muži. ‚Ti tento problém podhodnocují,‘ připomíná expertka
Ženy berou v Česku v průměru o 16,4 procenta nižší platy než muži. „Zlepšuje se to. Jenže když jdeme do jednotlivých kategorií, věkových a vzdělanostních skupin nebo odvětví na trhu práce, tak tam můžou rozdíly v platech mužů a žen šplhat až ke 30 procentům,“ upozorňuje Lenka Simerská, hlavní gestorka projektu Rovná odměna na ministerstvu práce a sociálních věcí. Takzvaný gender pay gap v Evropské unii je v průměru 13 procent.
Jaké jsou průměrné platy v jednotlivých sférách, kolik zhruba dostávají muži a kolik ženy, ukazuje kalkulačka na webu ministerstva. „Má to sloužit především ženám, aby měly přehled o trhu. Třeba když se vracejí po rodičovské, tak aby věděly, za kolik se aktuálně pracuje,“ říká Simerská v pořadu Finančák Radia Wave.
Jak snížit platovou nerovnost? „Buďme transparentní a zaveďme kontroly větších firem,“ říká gestorka projektu Rovná odměna Lenka Simerská. Poslechněte si celý rozhovor o gender pay gap ve Finančáku
„Celá polovina gender pay gapu se dá vysvětlit tím, že na stejné pozici mají konkrétní ženy v porovnání s konkrétními muži velký rozdíl v platu,“ přibližuje.
Část gender pay gapu se dá podle Simerské vysvětlit tím, že že ve „feminizovaných“ oborech, jako je školství nebo zdravotnictví, hodnota práce klesá. Pokud už se tam objeví muž, má výhodu.
„Ve školství, zejména při práci s nejmenšími dětmi, když už se vyskytnou muži, tak jsou natolik exotickým úkazem, že se je tam zaměstnavatel snaží udržet. Dochází k takzvanému skleněnému výtahu, tedy že je muž buď vyzdvižen nahoru v pozici, aby mohl vydělávat více. Anebo jsou mu přiděleny různé úkoly navíc, které třeba ženy nemají. Aby si ho udrželi, tak muže připlácí,“ vysvětluje Simerská.
„Muži to spíš zlehčují nebo podhodnocují. Realistický názor na gender pay gap mají ženy.“
Muži si to ale většinou neuvědomují, upozorňuje gestorka: „Muži to spíš zlehčují nebo podhodnocují. Realistický názor na gender pay gap mají ženy.“
Tratí celé rodiny
Že mají ženy v průměru o 16 procent menší výplatu, se ale netýká jen jich, připomíná Simerská:
„Tratí na tom celé rodiny. Není to jen ženský problém, ale je to problém celé ekonomiky. Pokud jsou ženy podhodnocené a méně přinesou do rodinného rozpočtu, tak i méně utrácí, méně se vybere na daních, na sociálním pojištění a tak dále. Je to celospolečenská věc.“
24:14
‚Každý má názor na mateřství, ale kdo pomůže? Nikdo.‘ Jak se vrátit do práce, radí sdružení M.arter
Číst článek
„Muži do toho nezasahují, protože se jich to vlastně netýká, nebo tomu jako by nerozumějí. Ale i muže tohle ovlivňuje,“ zdůrazňuje expertka.
„Zasahuje to třeba do prožívání otcovství. Pokud je tlak na jednoho vydělávajícího, tak jak to máme v Česku nastavené, tak je na mužích, aby to utáhli. I psychologicky. A dochází k tomu, že je pak dělba rolí natolik striktní, že muž ani nemá čas na to, aby vnímal a prožil dětství svých malých dětí.“
Tohle už ale někteří muži reflektují, tvrdí Simerská: „Kolikrát i říkají, že je to mrzí a třeba i zpětně.“
Průbojnější muži a větší peníze
Rozdíl v odměňování mužů a žen se podle Simerské nedá ospravedlnit pouze tím, že muži jsou průbojnější.
„Každý personalista potvrdí, že muži si víc věří. Na pohovor jdou, i když splňují třeba jen polovinu požadavků, kdežto aby si žena vůbec dovolila napsat žádost o práci a dojít tam, musí sama pro sebe splňovat 100 a více procent. Tak málo si věří,“ generalizuje gestorka projektu Rovná odměna.
„Problém totiž je, pokud se práce hodnotí pocitově a muži rovnou přidělíme vyšší hodnocení, protože předpokládáme, že je víc průbojný. To je právě to, co vytváří na stejné pozici nerovnoměrné mzdové složky,“
Zaměstnavatelé ale rovnou předpokládají, že muži budou mít v práci ostřejší lokty.
„Hodnota práce by ale měla být přesně popsaná. Firmy to tak ale často nemají. Problém totiž je, pokud se práce hodnotí pocitově a muži rovnou přidělíme vyšší hodnocení, protože předpokládáme, že je víc průbojný. To je právě to, co vytváří na stejné pozici nerovnoměrné mzdové složky,“ tvrdí.
A dodává, že pokud ženy v průměru berou o 16 procent menší platy, v extrémech to je až 30 procent, pak by to znamenalo, že odvádějí o 16 až 30 procent méně práce než muži. „To není možné. To by byli úplně jiné kategorie zaměstnání,“ zdůrazňuje Simerská.
33:08
‚Proč jsme naštvané?‘ Když nerozkopeme stereotypy, budou tu pořád, zlobí se feministka a právnička
Číst článek
Jako řešení navrhuje transparentnost. Tedy více se bavit o výdělcích.
„Neznamená to nutně vědět, kolik přesně má můj nejbližší kolega. Na to nejsme v české kultuře pracovního trhu připravení. Ale měli bychom se prostě poptat svých kamarádů, kolegů, bývalých spolužáků s podobnou profesní dráhou, jak jsou na tom,“ navrhuje gestorka z ministerstva práce.
Částečné řešení by mohla přinést připravovaná evropská směrnice. „Bude to nějaké reportování. My ještě nevíme jak rozsáhlé a od jaké velikosti firmy. Má to znamenat také asistenci zejména ženám, které jsou nerovností postiženy,“ očekává Simerská.
„Když jdete na Slovensku na pohovor, tak už nehrajete tu hru ‚na kolik byste se ohodnotil‘.“
Za dobrou praxi označuje také to, že na Slovensku už je v inzerci pracovních míst povinné uvádět, v jakém rozmezí se pohybuje zaměstnavatelům rozpočet na nového pracovníka.
„Když pak jdete na Slovensku na pohovor, tak už nehrajete tu hru ‚na kolik byste se ohodnotil‘, ale už víte, do jakého rozpočtu spadáte. A pak už se hraje jenom o to, jakou máte zkušenost a co můžete nabídnout navíc. Je to daleko víc srozumitelnější pro lidi, kteří jsou systémem vyjednávání znevýhodněni,“ uzavírá Lenka Simerská.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je výše v článku.
