Estonsko vstupem do eurozóny neovlivní její fungování
Estonsko má za sebou první týden, kdy používá společnou evropskou měnu euro. Země, která má zhruba jeden milion tři sta tisíc obyvatel, zároveň představuje jednu z nejmenších ekonomik Unie. Podle ekonomů tato Pobaltská země zásadním způsobem neovlivní ani fungování tamní ekonomiky, ani samotné eurozóny.
Podle průzkumů začala více jak polovina Estonců platit během prvního týdne ve svých obchodech novými eury. Bankomaty nezkolabovaly a mezibankovní trh také funguje bezporuchově.
Estonské veřejné finance jsou podle analytika České spořitelny Jana Jedličky v nejlepším možném stavu:
„Když se podíváme na celou Evropskou unii, tak nikdo nemá takové excelentní veřejné finance. Estonský veřejný dluh tvořil v roce 2009 sedm procent HDP. Za rok 2010 se očekává, že by mohl vzrůst na osm procent. Průměrná hodnota celé Evropské unie je 80 procent HDP.“
Estonsko vstupem do eurozóny ukázalo, že země euru a eurozóně věří, proto do ní vstoupilo. Jeho vstup je určitým signálem pro investory, že tu existuje celkem progresivní země, která má v pořádku své veřejné finance a která euru věří.
„Kdyby takovou vůli rozšířit řady eurozóny projevila například švýcarská ekonomika nebo jiná větší ekonomika, tak by to mělo mnohem větší symboliku a význam na finančních trzích.