Jako den daňové svobody se označuje pomyslný okamžik, od kterého míří veškerá mzda na konto občana. Do té doby jeho příjem připadá státu. Den daňové svobody tak představuje laicky srozumitelné vyjádření daňové zátěže v ekonomice.

Daňový systém se letos zásadně neměnil. Zdvojnásobil se limit pro registraci plátců daně z přidané hodnoty, zavedla se tři pásma paušální daně pro živnostníky a zvýšily se sazby spotřebních daní na tabákové výrobky.

„Relativní daňová zátěž by letos měla klesnout díky zlepšení platební bilance, a tedy i čistého národního důchodu, vůči němuž se celkový výběr daní porovnává. Den daňové svobody se díky tomu posune o dva dny dříve,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

V příštím roce se podle Deloitte dá očekávat posun dne daňové svobody na pozdější termín.

„Konsolidační balíček představený vládou počítá v příštím roce se zvyšováním daní a den daňové svobody se tedy patrně opět posune na později,“ uvedl Marek.

Vláda chce konsolidačním balíčkem snížit schodek státního rozpočtu v příštím roce o 94,1 miliardy korun, zhruba třetinu této částky by mělo zajistit zvýšení rozpočtových příjmů, tedy růst daní.

V evropském srovnání má podle Deloitte nejnižší daňovou zátěž Rumunsko, kde den daňové svobody připadl na 25. dubna. Nejvyšší daňové zatížení je v Dánsku, kde den daňové svobody bude 25. července.

Česko je v žebříčku uprostřed na úrovni Španělska. Ze sousedních zemí oslaví den daňové svobody nejdřív Slovensko, kde připadá na sobotu, o den později bude v Polsku. V Německu připadá na 2. července, v Rakousku na 16. července.

Den daňové svobody v Česku propočítává také Liberální institut.

Jeho metodika se liší od metodiky Deloitte, podle něj tak den daňové svobody připadá na 13. června. Proti loňsku se posunul o čtyři dny dříve.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít