Česko stále není na ekonomické úrovni eurozóny. Brání to přijetí eura, vyplývá z analýzy ČNB
Překážkou pro brzké přijetí eura je nadále nedokončený proces dlouhodobého přibližování se úrovně České republiky k vyspělým zemím eurozóny. Tento proces se sice v posledních letech obnovil, nicméně u většiny z nich zůstává odstup České republiky od průměru eurozóny značný. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila Česká národní banka.
Dalším rizikovým faktorem ohledně přijetí eura je nesladěnost finančních cyklů ČR a eurozóny a otázka dlouhodobé udržitelnosti českých veřejných financí kvůli stárnutí populace a růstu mandatorních, tedy povinných, výdajů rozpočtu.
V případě eura jsou pro mě klíčoví Slováci, denně vidí obrovské výhody, říká ekonom Dědek
Číst článek
Naopak jedním z dlouhodobě nejvýznamnějších argumentů pro vstup ČR do eurozóny je její obchodní a vlastnická provázanost se zeměmi platícími eurem. „Odstranění kurzového rizika a úspora transakčních nákladů při zavedení eura by znamenaly velký přínos pro český vývoz i dovoz,“ uvádí analýza. Podle ní se česká ekonomika dlouhodobě vyznačuje postupně rostoucím využíváním eura nefinančními podniky.
Podle analýzy také nadále přetrvávají rozdíly ve struktuře české ekonomiky ve srovnání s ekonomikou eurozóny. Rozdíl spočívá především v nadprůměrném podílu průmyslu na tvorbě českého hrubého domácího produktu.
Nadále je tak podle zprávy České národní banky nezbytné řádně vyhodnocovat fungování nových institucí a pravidel vytvořených v předchozích letech v reakci na hospodářskou a finanční krizi, protože podstatným způsobem změnily podobu eurozóny a tím i závazky pro přijetí eura. „Reforma eurozóny navíc představuje stále neukončený proces,“ uvádí materiál.
Česká ekonomika poroste méně, odhaduje Evropská komise. Slabší podle ní budou i další léta
Číst článek
Neformuluje doporučení
Analýza stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou hodnotí jak připravenost české ekonomiky na vstup do eurozóny, tak hospodářskou a institucionální situaci eurozóny samotné. Nezabývá se ovšem otázkou celkové výhodnosti či nevýhodnosti přijetí eura a neformuluje doporučení ohledně tohoto kroku.
Analýza slouží jako podklad pro společný materiál vlády a ČNB Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Loni vláda při schvalování tohoto dokumentu rozhodla, že další vyhodnocení projedná až v roce 2020. Do loňska jej projednávala každoročně. Loni v prosinci vláda opět souhlasila s doporučením České národní banky a ministerstva financí prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny, tedy přijetí eura.
