Stát není velká firma, ale jedna velká domácnost. Na to se zapomíná, říká historička ekonomie
Česko na podzim rozhodne o budoucí vládě. Ta současná s premiérem Petrem Fialou (ODS) tvrdí, že dělá, co může, aby země lépe hospodařila a navrátila se k prosperitě. „Když prezident Petr Pavel v novoročním projevu řekl ‚věnujte se svým dětem, tam je skryté to, co je pro tuhle zemi největším bohatstvím‘, víc pro nás udělat nemohl,“ je přesvědčená historička ekonomie Antonie Doležalová v pořadu Leonardo Plus.
Přelom roku přinesl projevy politiků, v nichž hodnotili stav Česka i české společnosti. Jejich pohledy se liší, a navíc promlouvají k společnosti, která je mnohdy označovaná za rozdělenou.
Jak se sestavoval státní rozpočet za první republiky a jak dnes? Odpovídá Antonie Doležalová, historička ekonomie
„Společnost je rozdělená od chvíle, co nějaký stát vznikl. Jsou to tisíce a tisíce let. Takže by nás to nemělo překvapovat, neměli bychom se nad tím pohoršovat,“ objasňuje na úvod pořadu Leonardo Plus historička ekonomie, která působí na Univerzitě Karlově a na britské Cambridge.
Ekonomické nebo sociální rozdíly mezi lidmi podle ní přirozeně plodí i názorové neshody. Občany z různých společenských skupin a stupňů sociální hierarchie se pak snaží oslovit politici, zprvu se jim snažili přiblížit ideou.
„V posledních třiceti letech jsme svědky toho, že i ideály odplývají, protože většinový volič už nestačí,“ vysvětluje historička. „My potřebujeme všechny. My potřebujeme, aby nás volil kdokoliv bez ohledu na to, co si myslí. Bohatý člověk přece taky může volit komunisty a i chudý člověk může volit někoho, kdo je extrémně bohatý a dělá politiku pro bohaté.“
„Potom nutně musí dojít k tomu, že se politické stranictví posune do podoby, kdy ekonomické problémy jsou všechno,“ zamýšlí se profesorka a pokračuje: „A kdo to umí lépe zformulovat bez ohledu na to, jestli to pak dodrží, nebo nedodrží, vyhrává.“
23:45
Stanjura: Rozpočty naší vlády vždy dopadly lépe, než se čekalo. Na vnější šoky jsme reagovali dobře
Číst článek
Státní rozpočet
Až do meziválečného období vypadala jednání o tom, s jakým rozpočtem bude stát hospodařit, odlišně, připomíná historička. Za co se bude platit, určili politici, ale ekonomové a „účtaři“ pak vyhodnotili, na co peníze skutečně jsou.
„Ale teď už si to všechno schvalují politici,“ srovnává profesorka. „Oni si schválí, že udělají tohle a ne to. Ale nezajímají se o to a nerozumí tomu, kde ty peníze vezmou.“
„Ve státním rozpočtu je tolik fondů, o kterých nevíme vůbec nic, které se v státním rozpočtu vůbec nevykazují – a tam mizí peníze neskutečným způsobem,“ zdůrazňuje a připomíná.
I přes neshody a dlouhé debaty ale podle historičky ekonomie existují agendy, u kterých jako politik „nemůžete být proti“ a s jejich financováním souhlasí každý.
„Asi nikdo se neodváží říct: Ne, prosím vás, hlavně neposílejte peníze do školství, my chceme, aby byly děti hloupější a hloupější, protože nám vyhovuje mít hloupější a hloupější voliče,“ zamýšlí se.
3:53
Dodržel Stanjura rozpočet? Jsou důležitější otázky
Číst článek
Státní rozpočet by se měl, míní profesorka, řídit jako domácí rozpočet. „Stát je velká domácnost. To není velká firma, to je velká domácnost a na tohle se zapomíná,“ připomíná.
Ačkoliv měl výhrady, prezident Petr Pavel nakonec státní rozpočet pro tento rok schválil a podepsal. Ve svém novoročním projevu udělal podle historičky ekonomie pro státní bohatství ještě něco navíc.
„Když řekl: ‚Věnujte se svým rodinám, věnujte se svým dětem. Tam je skrytá budoucnost, tam je skryté to, co je pro tuhle zemi tím největším bohatstvím.‘ Myslím si, že víc pro nás udělat a říct nemohl, ani kdyby zrušil státní rozpočet třikrát,“ uzavírá Doležalová.
Co je aktuálně jiného oproti tomu, jak se obstruovalo dříve v demokratickém Československu? A byla v historii taková období, kdy jsme dlouhodobě měli přebytkový, nebo vyrovnaný rozpočet? Poslechněte si celý pořad, audio je v úvodu článku.
