Čtyři dny práce a tři dny volna. Tak by mohl vypadat běžný týden, pokud projde návrh vlády. Na zkrácení pracovního týdne se dohodli zástupci ministerstva práce a financí, odborářů a zaměstnavatelů, napsaly páteční Hospodářské noviny. Zaměstnavatelé takový záměr vítají, ekonomové jsou naopak vůči efektu takového plánu značně skeptičtí, zjistilo Rádio Česko.

18:01 21. srpna 2009 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Zástupci vlády si od zkrácení pracovního týdne slibují úspory na podporách v nezaměstnanosti a zároveň v něm vidí pomoc pro firmy, které by jinak musely kvůli nedostatku zakázek propouštět.

V praxi to ale neznamená, že by do práce v blízké budoucnosti chodili pouze na čtyři dny v týdnu všichni. Pracovní týden by se nekrátil plošně, ale představoval by alternativu pro firmy, které nemají dostatek zakázek. Ministerstvo práce plánuje, že by zkrácený týden mohly zavést ty firmy, které nebudou mít u státu dluhy a bude u nich zaručena určitá perspektiva fungování.

Zaměstnanci takových firem by do práce chodili čtyři dny v týdnu. Pátý den by ale nezůstávali doma. Místo práce by navštěvoval různé vzdělávací a rekvalifikační kurzy, které by jim hradil stát. Firmy by se díky tomuto systému mohly udržet plnou zaměstnanost a stát by ušetřil na podporách v nezaměstnanosti.

Pracovní skupina, složená z odborářů, zaměstnavatelů a zástupců ministerstev práce a financí, bude myšlenku zkráceného pracovního týdne dále rozpracovávat. Protože ale bude nutném změnit legislativu, nemůže nový systém začít platit dříve než v polovině roku 2010.

Hospodářská komora záměr vlády vítá

Podle mluvčího Hospodářské komory Petra Víška by čeští zaměstnavatelé takový krok vlády uvítali. "Jakákoliv pomoc státu se cení a zvláště pak v tomto složitém období. Podle nás toto opatření pomůže udržet v prvé řadě udržet kvalifikované pracovníky a zároveň jim sníží finanční náklady, což je neméně důležité," řekl Víšek v rozhovoru pro Rádio Česko. Vysvětlil, že pro firmy by to bylo výhodnější, než kdyby musely zaměstnancům pracovní úvazky samy zkracovat, protože ti by s tím nejdříve museli souhlasit, což prý není tak jednoduché.

Ekonomové jsou skeptičtí

Analytik společnosti Atlantik finanční trhy Petr Sklenář přiznává, že díky zavedení tzv. kurzarbeitu v Německu i v Rakousku zde nezaměstnanost za poslední půlrok vzrostla jen o půl procenta, zatímco v celé eurozóně o 2,5 procenta. "Na druhé straně je třeba se ptát, kolik je za to nutno zaplatit. A co nastane, až pomoc státu začne klesat," míní Sklenář.

Analytik příliš nevěří, že zavedení kurzarbeitu i v České republice by mohlo výrazně snížit rostoucí nezaměstnanost. "Už proto, že to nebude schváleno dříve než v roce 2010, což znamená, že bude v mnoha případech už pozdě, protože největší nárůst nezaměstnanosti se čeká letos. Některá výroba je navíc nadbytečná, tam je nutno snížit počet pracovních míst, pomoc by jen udržovala umělý stav," řekl Sklenářve vysílání Rádia Česko.

Čtyřdenní pracovní týden by podle něj v Česku měl smysl jen v případě, že by šlo jen o krátkodobou pomoc firmám v momentálních nesnázích. "Jinak by určitě docházelo k rozsáhlému zneužívání této pomoci. Vzpomeňme si, jak masivně se v ČR zneužívala možnost poslat zaměstnance na nemocenskou," uzavřel Sklenář.

Přečtěte si také:

Pražský summit zemí EU hledal cestu ke snížení nezaměstnanosti
EU se bude v Praze radit o pomoci nezaměstnaným
Merkelová ukázala cestu z krize. Také Čechům
Evropská unie přispěje firmám na školení, program má zachránit až 70 tisíc míst

Dana Votýpková, Naďa Bělovská, Alena Adámková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít