Krok podle AP dále eskaluje několikaměsíční spory mezi soudcem nejvyššího soudu de Moraesem a Muskem ohledně svobody projevu, krajně pravicových účtů a dezinformacím.
Podle Ústavního soudu byla výzva vlády k blokaci některých webových stránek po útoku Ruska na Ukrajinu nezávazným prohlášením, nikoli vymahatelným příkazem, a proto stát není za zablokování odpovědný.
Ruský soud poslal na dva měsíce do vazby novinářku zpravodajského portálu SOTAvision Antoninu Favorskou, kterou vyšetřovatelé viní z účasti v extremistické organizaci. Novinářka vinu popřela.
Dvaapadesátiletý Australan čelí v USA osmnácti obviněním, z toho sedmnácti za špionáž. Podle amerického zástupce Assange „ohrozil strategické národní bezpečnostní zájmy USA“.
„Už prvostupňový soud shledal, že došlo k hrubému porušení pracovněprávních povinností učitele. A to v tom, že paní učitelka de facto indoktrinovala žáky a nepřipouštěla je k diskusi,“ říká Němeček.
Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK pro Festival svobody. „Svoboda projevu či svoboda volit je pro lidi důležitější než svoboda cestovat či vlastnit majetek,“ shrnul výsledky Jan Gregar.
Svoboda na internetu se snižuje. Podle zprávy organizace Freedom House používají vlády AI ke zdokonalování online cenzury. Automatizované systémy dokážou hledat nesouhlas na sociálních sítích.
Za demonstrativním pálením svaté knihy islámu stojí podle ministra jednotlivci. Následků, které by mohly mít další demonstrace tohoto typu, se však „nesmírně“ obává švédský premiér Ulf Kristersson.
Autoritářské režimy budou tvrdit, že garantují všem jejich práva. Stejně jako kterýkoli jiný režim pak také stíhají přece jen ty jedince, kteří svá práva a svobody zneužívají ke kriminálním účelům.
Weby, které vojenská tajná služba označuje za dezinformační, zůstávají už třetí měsíc odstavené. Zákon, který by to umožnil, ale pořád chybí. Zda vůbec vznikne, posuzuje ministerstvo vnitra.
Policie zkoumá stovky oznámení na projevy, které nějakým způsobem schvalují nebo podporují ruskou invazi na Ukrajinu. Na internetu se v souvislosti s tímto objevují zmínky o zásahu do svobody slova.
„Spojené státy odsuzují masové zatýkání a vykonstruované procesy na Kubě a budou nadále sankcionovat osoby, které jsou zodpovědné za utlačování kubánského lidu,“ prohlásil Biden.
Je úkolem novinářů pouze zprostředkovat řečené, nebo se podílet na uvádění věcí na pravou míru? Otázku vyvolalo přerušení promluvy prezidenta Trumpa americkými televizemi.
Mimořádné pravomoci maďarské vlády, které umožňují zavádění opatření pomocí dekretů, by měly podle premiéra Vitkora Orbána skončit s koncem května. Kritice se bránil s tím, že opatření fungovala.
Trump má na twitteru přes 60 milionů sledujících. Loni ale zablokoval některé z těch, kteří se rozhodli záležitost dát k soudu, a znovu si tak vymoci přístup k prezidentovu účtu.
Rozsudek nad Salmánem kritizovala organizace Amnesty International: „Tento verdikt ukazuje neustálé a protiprávní úsilí bahrajnských úřadů umlčet jakoukoli formu opozice.“
Spojené státy vyzvaly běloruský režim, aby osvobodil všechny zadržené účastníky sobotních demonstrací a zaručil občanům svobodu shromažďování a slova. Po zásahu policie skončilo v celách přes 400 lidí.
Kritický dopis adresovaný Marku Zuckerbergovi, zakladateli sociální sítě Facebook, otiskly na úvodní stránce největší norské noviny Aftenposten. Šéfredaktor deníku Espen Egil Hansen v něm kritizuje Facebook za smazání historické fotografie z války ve Vietnamu. Zuckerberga přitom označil za „nejmocnějšího editora světa“ a vyjádřil obavu ze zasahování sociální sítě do zpravodajských obsahů.
Muslimský svět dnešní vydání časopisu Charlie Hebdo převážně odsuzuje. Islámští duchovní, kteří předtím odmítli vraždu francouzských novinářů, teď před dalšími karikaturami varují. Satira mířená proti islámu je podle nich rasistická a může vyvolat vzájemnou nenávist mezi muslimy a západní společností. Ne všichni v arabských zemích jsou však tak kategoričtí. Charlie Hebdo má bezvýhradnou podporu například u egyptských karikaturistů.
6:14
|Jana Zemanová, Helena Šulcová, Veronika Sedláčková, Kristina Winklerová|Zprávy z domova
Prezident Miloš Zeman sklidil za svůj inaugurační projev ostrou kritiku. Skupině osobností vadí, že nepřímo zaútočil na svobodu projevu, když se vymezil vůči části médií. Petici poslali premiérovi Petru Nečasovi i dalším politikům a žádají je o vyjádření jasného stanoviska.
Amnesty International varuje před zhoršováním situace na poli lidských práv v Rusku. Mezinárodní organizace v pravidelné výroční zprávě upozorňuje, že v zemi je terčem svoboda slova i svoboda shromažďování. Příslušníci opozice čelí podle nevládní skupiny trvalému tlaku ze strany úřadů.