Tajné nahrávání je odpudivé, ale žáci nemohli jinak, říká advokát Němeček o kauze vyhozené učitelky

Učitelka Martina Bednářová prohrála pracovněprávní spor se Základní školou Na Dlouhém lánu v Praze. Domáhala se zrušení výpovědi, kterou jí škola dala poté, co při hodině slohu zpochybňovala před žáky ruské válečné zločiny na Ukrajině. „Už prvostupňový soud shledal, že došlo k hrubému porušení pracovně-právních povinností učitele. Paní učitelka de facto indoktrinovala žáky a nepřipouštěla je k diskusi,“ říká pro Radiožurnál advokát Tomáš Němeček.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Novinář Tomáš Němeček

Novinář Tomáš Němeček | Foto: Karolína Němcová | Zdroj: Český rozhlas

Co z toho rozsudku pro učitele vyplývá? Definuje v něm soud jasněji, kde je v případě školní výuky hranice svobody slova a toho, do jaké míry učitel může prezentovat své názory?
Na tuto definici bych si ještě počkal v písemném vyhotovení rozsudku, kdy nám soud tuto hranici vyloží přesněji. Ale odkázal bych se v této souvislosti na to, že to není úplná novinka.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor s Tomášem Němečkem

Loni v listopadu Evropský soud pro lidská práva rozhodoval v případu německé učitelky Ingeborg Godenauové, která, tedy na rozdíl od našeho případu, byla příznivkyní krajní pravice a veřejně hlásala, že v Německu není demokracie ani svoboda.

Školské úřady v Hesensku rozhodly, že nebude zaměstnaná jako učitelka vůbec nikde na žádné škole, protože nesdílí základní hodnoty německé demokracie. A Evropský soud pro lidská práva toto potvrdil. Čili učitelé si nemohou říkat úplně, co chtějí, a určitá věrnost hodnotám demokracie se od nich očekává.

Vy jste říkal, že si musíme počkat na písemné vyhotovení rozsudku a na odůvodnění. Ale dá se už z toho, co se objevilo ve středu, říci, co byly rozhodující argumenty, proč paní učitelka s tou žalobou neuspěla?
Jestli přijmete trošku přátelské kritiky, tak si myslím, že zpravodajství médií bylo dosti kusé. Mohlo nám být podáno více o argumentaci obou stran i z toho zatím ústního odůvodnění. Mohlo být řečeno více než jenom ta jedna lakonická věta soudkyně zpravodajky.

Výpověď učitelky za zpochybňování zločinů Ruska na Ukrajině před žáky byla oprávněná, rozhodl soud

Číst článek

Máte nějaké informace nad rámec toho, co přinesla ČTK a co citovala další média?
Kupodivu mám, díval jsem se na jeden server, který nepatří mezi ty hlavní. A ten se u prvostupňového soudu věnoval podrobněji argumentaci.

Z toho vyplynulo, že už prvostupňový soud shledal, že došlo k hrubému porušení pracovně-právních povinností učitele. A to v tom, že paní učitelka de facto indoktrinovala žáky a nepřipouštěla je k diskusi.

Před soudem tvrdila, že mluví čtyřmi jazyky a že si dohledává různé zdroje. Ale její argumentace se opírala pouze o jeden velmi obskurní okrajový zdroj, jehož informace se opakovaně ukázaly jako nepravdivé. Takže stručně došlo k tomu, že paní učitelka indoktrinovala válečnou propagandu státu, který je nám nepřátelský.

Klíčovým důkazem v té kauze byla nahrávka, kterou tajně studenti při hodině pořídili. Nemůže to být precedens v tom směru, že teď žáci budou třeba běžně nahrávat své učitele? Učitelé se potom budou zodpovídat z každé věty, kterou během té hodiny řekli. Neotevírá toto prostor k šikaně učitelů ze strany žáků?
Já jsem velký odpůrce tajného nahrávání bez souhlasu. Je to pro mě praktika odpudivá, která vede k prostředí nedůvěry, paranoie a všeobecného špiclování.

Rozdíly mezi školami a regiony jsou obrovské. Jádrem problému je decentralizované školství, míní sociolog

Číst článek

A zároveň si dokonce myslím, že když pozorujeme různé legislativní iniciativy po světě, kde se navrhuje zákaz mobilů během školní výuky právě proto, že odvádějí pozornost a brání nám být jaksi tady a teď, přítomní a soustředění, tak se mi tyto návrhy zdají rozumné.

Nicméně v této konkrétní věci: Jak jinak mohli žáci ten důkaz opatřit? Byli to žáci osmé třídy. Viděli, že se děje něco krajně podivného, že nebudou moci o tom zachovat jiný důkaz, než když teď a tady natočí ty neuvěřitelné výroky paní učitelky.

Precedens už existuje. Vyjádřil ho nález Ústavního soudu z 9. prosince 2014. Tam šlo o tajnou nahrávku, kterou si pořídil zaměstnanec vůči svému zaměstnavateli.

Ústavní soud tam řekl, že odsuzuje obecně tajné nahrávání, nicméně pro toho zaměstnance to byla poslední šance, kdy mohl zachytit to, co mu bylo řečeno jako pravé důvody jeho propuštění, nikoli ty zástupné. Tudíž ten zaměstnanec jednal v jakési krajní nouzi a postupoval svépomocí.

Čili myslím si, že toto lze vztáhnout i na postup těchto žáků. A že by to v testu proporcionality obstálo.

Nemůže i tento verdikt soudu vést v důsledku k tomu, že se učitelé začnou bát své názory při hodinách říkat? Že to svým způsobem bude podobné jako před listopadem 1989, kdy také spousta učitelů raději své názory neříkala?
Této obavě rozumím, ale zdá se mi, že také přece hodně záleží na tom, jakým způsobem je názor učitelů podáván. I když je to názor hodně neortodoxní, nebo se nemusí ve všem shodovat s názorem převládajícím, jde přece o debatu, kterou učitel z pozice své autority ve třídě vede.

Bek hodlá omezit svoje výstupy v médiích. Nejdříve se chce dohodnout s odbory na financování školství

Číst článek

Zda je to vedeno opravdu jako diskuse, kde zaznívají různé názory a kde i třeba učitel hraje roli jakéhosi „ďáblova advokáta“, který předestírá různé názory. Anebo jestli je to propaganda vtloukaná do hlav z pozice autority aneb Takto to je, takto já vám to říkám, protože jsem učitelka s třicetiletou praxí.

Pokud by to vedlo k tomu, že učitelé nebudou říkat své názory, je to dobře, nebo špatně? Má učitel říkat své názory nebo má prezentovat fakta?
Já tomu rozumím a myslím si, že ta kauza možná ještě úplně nekončí. Rozsudek je pravomocný. Čili potud vlastně řádné opravné prostředky byly vyčerpány a výpověď paní učitelky je platná.

Ale předpokládal bych, že tam může ještě nastat dovolání k Nejvyššímu soudu, který se v minulosti zastával spíše svobody projevu zaměstnanců. Ač šlo o případy kritiky zaměstnanců vůči zaměstnavatelům. Může to jít i k Ústavnímu soudu.

Ale jak říkám, existuje tady velmi silné loňské rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, které zase říká, že odsud posud. Tedy učitelé na jednu stranu mají vést diskusi, ale zároveň nemají zneužívat svého postavení k tomu, aby například žákům vtloukali do hlav své politické přesvědčení. Nota bene když je velmi extrémní.

Tomáš Pancíř, trs Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme