„Napříč republikou máme 33 poskytovatelů, kteří nabízejí garance pro soukromé majitelé vyhovujících bytů,“ zdůrazňuje Jan Klusáček, analytik iniciativy Za bydlení a autor Zprávy o vyloučení z bydlení.
„Nemají vzdělání, nejsou vyzrálí, nemají pracovní návyky.“ říká Lenka Skřinařová z Úřadu práce. Ministerstvo školství vidí řešení v prodloužení povinné školní docházky o dvouleté učební obory.
„Náš problém je, že když děti integrujete, tak výnosy přijdou za desítky let. Zatímco náklady jsou okoamžité a vyžadují velké úsulí v celé lokalitě,“ vysvětluje Daniel Prokop.
Se zrodem Československa vzniklo v Praze několik desítek nouzových kolonií. Po sto letech zbytky prostupuje městská divočina s prvky vágního terénu. Pro město jsou to ale cenné přírodní biotopy.
Města Litvínov a Most budou vytvářet pocitovou mapu. Na té lidé vyznačují místa, na kterých se cítí bezpečně a na kterých nikoliv. S mapou budou pracovat radnice.
Náklady na sokolovské asistenty dosáhnou téměř 14 milionů korun, většinu půjde z dotací. „Potřebujeme mít o lidech bez domova přehled, tak je takhle navštěvujeme,“ popisuje svoji práci jeden z nich.
„Děti v sobě ještě nemají tak moc zarytou negativní zkušenost s okolím. Ještě tolikrát neprožily rasistické situace, i když se s rasismem setkávají ve škole ze strany učitelů,“ říká Bára Bažantová.
Školy s vysokým podílem znevýhodněných žáků to mají těžší. Dostanou proto dvě miliardy navíc. Dostávat více peněz než ostatní školy by ty znevýhodněné měly časem pravidelně, ze zákona.
„Ty formuláře má problém správně vyplnit i vysokoškolák. Lidem by s tím měli pomoci úředníci na úřadu práce. Ale zase po úřednících nemůžeme chtít zázraky,“ uzavírá.
Ombudsman Stanislav Křeček sněmovně doporučil novelu zákona neschvalovat. Ta ji však schválila a nyní putuje do senátu. Podle něj je ohrožuje lidská práva a může mít negativní dopady na chudé lidi.
Chodit pravidelně a včas do práce, ale taky se vypořádat s dluhy nebo si urovnat osobní život – lidem, kterým hrozí sociální vyloučení, s tím už sedm let pomáhá projekt Restart.
V roce 2025 by se mohlo začít s výstavbou části trati rychlovlaku Praha-Wroclav- Píse o tom Mladá fronta Dnes. A Češi plánují dovolenou v tuzemsku. Více ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
„V situaci, kdy lidé jsou zoufalí a bez práce, žijí z ruky do úst, tak se může velmi snadno stát, že se situace vyostří a vzniknou nepokoje,“ říká ředitel Institutu pro sociální inkluzi Martin Šimáček
Moderní injekční léčba schizofrenie, dlouhé čekání na povolení pro stavbu studny a změna pravidel pro výběr soudců, to jsou témata úterního tisku. Jeho přehled sestavil Radiožurnál.
Jan Zedník z ODS by mohl kvůli byznysu s levnými byty na Mostecku přijít o práci v Evropském parlamentu. Šéf TOP 09 a europoslanec Jiří Pospíšil, kterému dělá asistenta, po něm chce vysvětlení.
Z Kladna by se mohlo stát ghetto. Primátor Milan Volf (Volba pro Kladno) ho chce totiž nechat vyhlásit za sociálně vyloučenou lokalitu a bojovat tak s přílivem lidí závislých na sociálních dávkách.
Chudinských domů, ulic a čtvrtí v Česku přibývá. Vláda proto pro města a obce připravila návod, jak mají problémy v ghettech a sociálně vyloučených lokalitách řešit. Návod se týká vzdělávání, zaměstnanosti, sociálních služeb či prevence kriminality. Informoval o tom premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD po setkání s lidmi ze samospráv.
Počet takzvaných vyloučených lokalit se za posledních devět let v Česku zdvojnásobil. Zatímco v roce 2006 bylo chudinských domů, ulic a čtvrtí kolem tří stovek, loni jich existovalo už 606. Ghetta jsou ve 297 městech a obcích, žije v nich až 115 tisíc lidí. V roce 2006 to bylo 80 tisíc. Ukázala to aktuální analýza sociálně vyloučených lokalit, kterou pro ministerstvo práce vypracovala po devíti letech znovu společnost GAC.
Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier z ČSSD odvolal ředitele vládní Agentury pro sociální začleňování Martina Šimáčka. Důvod nesdělil. Šimáček zatím zůstává zaměstnancem úřadu.
Řešit situaci zejména v sociálně vyloučených lokalitách požaduje petice Svazu měst a obcí, kterou dnes zástupci radnic předají vládě. Setkání se koná ve 14 hodin před schůzí vlády.
Jak vyplnit volný čas dětí, které nevyhledávají vlastní aktivity? Tím se zabývají dobrovolníci i preventisté kriminality. Zaměřují se na sociálně ohrožené lokality. Na vytipovaná místa vysílají autobus, který slouží jako klubovna. Alternativní nízkoprahovou metodu připravila městská policie v Karlových Varech. Pomáhá jí také Policie České republiky, Armáda spásy a Ministerstvo vnitra. To projekt dokonce ocenilo jako unikátní metodu sociální prevence.
Nové ghetto vzniká v severočeském Varnsdorfu. Plní se lidmi, kteří opouštějí městské ubytovny poté, co vedení města zpřísnilo podmínky bydlení. Lidé tak odcházejí do Kovářské ulice, kde majitelé bytovek přijmou každého, kdo pobírá sociální příspěvky na bydlení.
Prosadit se v životě není nebo nebylo lehké pro nikoho z nás. Představte si ale, že startovní čáru máte jako dítě oproti vašim vrstevníkům posunutou o velký kus dozadu jen proto, že vyrůstáte v sociálně znevýhodněné rodině. Právě takovým dětem v letošním školním roce pomáhá brněnské centrum Ratolest v rámci projektu Najdi svou cestu.
Lhůta na vystěhování ostravského ghetta vypršela o půlnoci, nájemníci v domech ale zůstávají. Stavební úřad přitom lidem nařídil, aby domy v havarijním stavu opustili. Obyvatelé potvrzují, že v noci byl v lokalitě klid a nikdo se je ani přes vypršení ultimáta nepokoušel vystěhovat.
Situace v ostravském ghettu vygradovala k nařízení stavebního úřadu, aby se obyvatelé vystěhovali z domů, kde již dlouhou dobu nefunguje kanalizace a hrozí odpojení elektřiny. Opravu nefunkční kanalizace si mezi sebou přehazují stát a vlastník objektu. Lokalitu navštívila i zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová.
Strážníci v jedenácti českých městech mají k ruce pomocníky. Celkem 50 civilistů jim bude pomáhat hlídat veřejný pořádek a řešit případné konflikty v sociálně vyloučených lokalitách. K vidění budou například v ulicích Chomutova, Šluknova, Havířova nebo Kutné Hory.