• Poslanci minulou středu schválili novelu zákona o strhávání dávek za přestupky. Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček však úpravu zákona o pomoci v hmotné nouzi označil pro server iROZHLAS.cz za potenciální ohrožení lidských práv. Může podle něj dopadnout tvrdě na lidi s nízkými příjmy.
• Předkladatel návrhu Jan Bauer (ODS) pro Radiožurnál uvedl, že velké dopady neočekává a neplatiči pokut se snáze napraví. To ale vylučuje sociolog Daniel Prokop, podle nějž tento přístup může mít negativní dopad na děti.

Praha 12:14 17. července 2021 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Novelu „třikrát a dost“ schválila jak pravicová opozice, tak vládní hnutí ANO a KSČM. Nehlasovali pro ni pouze zástupci Pirátů, ČSSD a jediný poslanec za ANO Julius Špičák. Ten ale na dotaz redakce odpověděl, že to byl omyl a „překlikl“ se - novelu prý podporuje.

Změny v zákoně o pomoci v hmotné nouzi si podle důvodové zprávy kladou za cíl vyřešit vymáhání přestupků. Lidé by podle návrhu přišli o část doplatku na bydlení i příspěvku na živobytí, pokud by opakovaně neplatili pokuty za vybrané závažné přestupky. Rovněž upravuje možnost odebírání dávek, pokud rodiče porušují povinnosti spojené s posíláním dětí do škol.

‚Třikrát a dost.‘ Neplatiči pokut za vybrané závažné přestupky zřejmě přijdou o část dávek

Číst článek

Kancelář veřejného ochránce práv v čele s ombudsmanem Stanislavem Křečkem tvrdí, že novela je ohrožuje základní lidská práva. Doporučil úpravu zákona neschvalovat. Výzva nyní míří především na senátory, kteří o novele budou teprve hlasovat. 

Iluzorní představa

Křeček nejen vnímá možné ohrožení ústavy, ale také negativní dopady na chudé lidi. „Zákonná právní úprava musí být v souladu s článkem 30 odstavcem 2 Listiny základních práv a svobod. Ten zaručuje každému, kdo se nachází v hmotné nouzi, právo na zajištění pomoci nezbytné pro zabezpečení základních životních podmínek,“ uvedl ombudsman. Podle něj nová úprava umožňující přísnější srážky z příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení než doposud, může vést k tomu, že se někteří potřební k dostatečné dávkové pomoci nedostanou

Mimo jiné upozorňuje na existující současnou právní úpravu, která má nástroje postihu pro případ, že rodiče neplní povinnosti spojené s povinnou školní docházkou dětí.

Křeček také poukazuje na to, že lidem podle stávající úpravy musí po srážkách zůstat nejméně existenční minimum, které u dospělého činí 2 500 korun měsíčně. Novela však prý počítá pouze se zachováním částek životního minima pro nezaopatřené děti. Ta začíná na 1 970 korunách a je odstupňovaná podle věku. „Zejména u rodičů samoživitelů může při uplatnění nové úpravy srážek fakticky dojít k tomu, že rodina bude po dobu několika měsíců žít pouze z částek životního minima dětí,“ poukázal.

Podle ombudsmana je představa, že tyto osoby nebudou po určitou dobu naplňovat své základní životní potřeby, iluzorní. Naopak je prý možné, že výpadek těchto příjmů si část z nich bude snažit kompenzovat i nelegálními způsoby.

Zda se případ může dostat až k Ústavnímu soudu, je podle Křečka zatím předčasná otázka. „Novela putuje do Senátu, a může tak ještě doznat změn,“ dodal.

‚Žádali to starostové‘

Poslanec Mikuláš Ferjenčík (Piráti) se schváleným návrhem rovněž nesouhlasí. Piráti se obávají, že strhnutí dávek postihne celou rodinu, zejména pak děti, které z příspěvků také žijí. „Máme za to, že vůbec není domyšlený a ve skutečnosti dopadá na celou řadu rodinných příslušníků. Přijde nám neadekvátní, že by zákon měl trestat děti rodičů,“ přiblížil postoj Pirátů.

Ferjenčík uvedl, že Piráti navrhovali posílení rozpočtu na sociální práci samospráv tak, aby odpovídal počtu lidí, kteří jsou v daných lokalitách v hmotné nouzi, protože současný stav ve vyloučených lokalitách má málo pracovníků, kteří by se v terénu na problematiku zaměřovali.

Zákon inicioval Jan Bauer (ODS). „V seznamu skupin občanů, kteří nemají nárok na dávky v hmotné nouzi, chybějí lidé, kteří trvale překračují zákon a dopouštějí se přestupků, kterými obtěžují a komplikují život lidem ve svém sousedství,“ uvedl v důvodové zprávě.

Bauer v rozhovoru pro Radiožurnál řekl, že starostové volali po opatřeních před lidmi, kteří se opakovaně dopouštěli přestupků. Prý je vyzývala zejména komunální sféra, aby se problematika ve vyloučených lokalitách jako jsou Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj vyřešila.

Popsal, že od novely si slibuje polepšení lidí a zvýšení odpovědnosti za jejich případné činy. Člověk, který má rodinu, by měl prý své přestupky zvážit, protože je možné, že odebrání dávek ji poté postihne. Domnívá se však, že „třikrát a dost“ dává dostatečný prostor pro prevenci. „Dávky a pokuty se musí permanentně vymáhat. Těm, od kterých pokutu obce nemohou vymáhat, se strhnou dávky. Nic více to není a nemyslím si, že by došlo k nějakým hlubším problémům,“ popsal v rozhovoru.

‚Je to složité‘

iROZHLAS.cz se obrátil na vedoucí odboru sociálních věcí magistrátu města Most Naděždu Krupczovou, aby zjistil, jak se k sociální problematice staví lidé přímo v postižených regionech. Podle ní je situace velmi složitá a zahrnuje spoustu aspektů, které je třeba řešit komplexně a provázaně.

Krácení sociálních dávek za přestupky? ‚Hlady neumřou,‘ hájí novelu zákona poslanec Hrnčíř

Číst článek

Přestože nesouhlasí s represivním řešením problémů, schválení novely rozumí. Myslí si, že je třeba, aby se k problematickým lidem přistupovalo jak represivně, tak preventivně. „Tyto aspekty je potřeba vyvažovat. Vyžaduje to komplexní spolupráci jednotlivých subjektů, které mají své role,“ popisuje s tím, že často se vyvinou různé zajímavé projekty, které však po nějakém čase skončí.

Domnívá se, že situace ve vyloučených regionech je ohledně přestupků napjatá a poslanci se alespoň snaží hledat nástroj, který by situaci v sociálně vyloučených regionech vyřešil. „Když to řeknu velmi volně, tak je zde skutečně nízká vymahatelnost přestupků. Netýká se to však pouze sociálně vyloučených lidí,“ popisuje s tím, že vymáhání přestupků je frustrující. Novelu tak vnímá jako snahu „uklidnit“ narušování občanského soužití. Zda je však schválený návrh skutečně funkčním řešením, nev. Krupczová si myslí, že může mít negativní dopad na určité skupiny.

Podle sociologa z PAQ Research Daniela Prokopa je řešením posílení terénních sociálních služeb. Krupczová se však z praxe k terénní práci staví vlažně. Uvádí, že práce s lidmi, kteří se nechtějí změnit, je náročná, obzvlášť když na ni nejsou finance.

Dopady na bydlení a děti?

„Zabavování dávek za neposílání dětí do škol se zaměřuje zhruba na 100 hodin absencí. Řešení v takovém počtu je pozdě. Bude se to týkat spíše starších dětí, kde takové řešení již nepomůže,“ řekl sociolog Prokop. Domnívá se, že klíč k účinnosti se skrývá v řešení problému u zdroje ve chvíli, kdy dítě nemá 100 neomluvených hodin, ale 10. V takovém počtu by se to prý týkalo i mladších dětí například v prvních třídách, kde je účinek vyšší. Odkazuje se tak na Austrálii, která cestu odebírání dávek zkoušela. Současné nastavení v Česku je australskému modelu podobné.

Prokop zamítnutí podpory v hmotné nouzi spojuje také se ztrátou bydlení, ke kterému podle něj může dojít, protože rodiče přijdou o část příjmu. „Pokud rodina ztratí bydlení, vzdělávání jejích dětí se zhorší. Může tak docházet také k častému stěhování, což mírní vzdělávací úspěch,“ popisuje. Za výrazně lepší řešení považuje zřízení zvláštního příjemce dávek pro děti, které žijí v rodinách, jež zneužívají dávky. Takový příjemce podle něj pak může z dávek dětem hradit školní obědy nebo pomůcky.

Dalším nedostatek vidí v tom, že zákon je navázaný na legislativu o přestupcích proti veřejnému pořádku a obecnému soužití. Do toho jsou zahrnuty i volné přestupky. „Obce často s vyhláškami zacházejí neústavně. Obávám se toho, že by se to projevilo i v takové důležitém tématu jako jsou dávky. Například dělají segregované školy. Z reality tedy víme, že jejich chování v případě volnějších zákonů mohou obce zneužít v neprospěch části občanů,“ uvedl Prokop.

Přesto všechno si Prokop myslí, že reálné dopady tohoto zákona nebudou velké. Uvádí, že v hmotné nouzi je 108 000 lidí a vynaložené náklady na ně činí 4,8 miliardy. „Pokud novelu nezačnou zneužívat obce tak, aby obyvatele vyhnali, velké dopady to mít nebude,“ dodává. Za vhodné řešení shledává zvýšit rodinám přídavek a u těch problémových ho převést rovnou na školy s tím, že zapojí sociální pracovníky.

Oliver Eredia Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít