Když se řekne Velikonoce, každému z nás se vybaví pomlázka, kraslice, mazanec a beránek. Lidové tradice byly v minulosti spojeny s každým velikonočním dnem. Dodnes se ale dochovaly jen některé.
Velikonoční pondělí patří malovaným vajíčkům a pomlázce. V lidové tradici je hlavně symbolem síly přicházejícího jara a probouzející se přírody, která se mrskáním zelenými proutky přenáší na člověka.
Žena nebo dívka má být o Velikonočním pondělí pošlehána čerstvými pruty, aby byla svěží a zdravá. Podle jednoho z výkladů je pomlázka symbolem oplodňovacího aktu.
V sobotním tisku se dočtete, že karlovarská vila Margareta čeká už osm let na kupce. Píší to Lidové noviny. Zhruba pětina čerstvých matek se podle regionálního Deníku potýká s úzkostnými poruchami.
Za doprovodu harmonikáře se v pondělí vydaly téměř dvě desítky mládenců na pomlázku po Vlčnově na Uherskohradišťsku. V jejich čele šel desetiletý letošní vlčnovský král.
Koleda, malovaná vejce a rodinná setkání, tak vypadá Velikonoční pondělí v České republice. Jednu tradici máme ale naprosto mimořádnou. Mrskání děvčat pomlázkou je totiž ve světě naprostou raritou. Mrskačka však zdaleka není jediná tradice, která se k Velikonočnímu pondělí váže.
Velikonoce pro skoro dvě třetiny Čechů symbolizují příchod jara a nejvýznamnější křesťanský svátek. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Český rozhlas. Lidé podle něj také méně posílají velikonoční přání poštou a využívají spíš elektronickou komunikaci. Pro 25 procent dotázaných představují jarní svátky především vítaný den volna navíc.
‚Pomlázka teče okolo pece‘ je název tradičních velikonočních slavností, kterými vítali o tomto víkendu jaro na Dlaskově statku u Turnova. Ve staročeské roubence, která je součástí Muzea Českého ráje, otevřeli sezonu a kromě toho vítali jaro a Velikonoce. Děti pletly pomlázky a drátkovaly kraslice, maminky rozjímaly nad výstavkou staročeské svatební hostiny a tatínkové stáli frontu u pečeného selete.
Vrbové porosty čeká tradiční nápor amatérských i profesionálních výrobců velikonočních pomlázek. Studené počasí posledních dnů prý jejich snahu nepřekazí. I tak ale někteří dají raději přednost kupovanému zboží.
Se smrtnou nedělí se v Česku pojí tradice vynášení Morany do řeky. Tím se symbolicky loučíme se zimou a vítáme jaro. Na Rychnovsku ale mají ještě jeden zvyk - holčičí koledu.
Dnešek je spojený hlavně s pomlázkou a koledami. Církevní obřady už se k velikonočnímu pondělí nijak nevážou a tento den tak vesměs patří oslavám jara.
Velikonoce dorazily i do Perníkové chaloupky pod Kunětickou horou u Pardubic. Pohádkové bytosti tak musely na pár dní změnit své specializace a natrénovat pletení pomlázek, zdobení kraslic i pečení perníku.
K nejrozšířenějším lidovým tradicím, které se váží na velikonoční pondělí je pomlázka, mrskačka nebo také šmigrus. Šlehání děvčat bývá spojeno i s poléváním vodou. Podle etnografky Jiřiny Langhamerové jde v obou případech o symboly omlazení.
Tradiční velikonoční zvyky se v České republice liší podle jednotlivých regionů. Například na Českolipsku se v dřívějších dobách nekonalo ani šlehání pomlázkami ani polévání vodou.