Počet zvířat používaných při pokusech v Česku mírně klesl. Ochránci zvířat tlačí na úplné zrušení testování na zvířatech, ale podle ministerstva zemědělství to zatím není možné.
„Je jasné, že když nakažení lidé nosí roušku, zvlášť když nemají žádné symptomy, je to mnohem důležitější než cokoli jiného,“ řekl v neděli expert na koronaviry Yuen.
Badatelé z floridské státní univerzity hledali a našli v dědičné informaci myší úseky, které řídí její kopírování. Přišli také na to, že klíčový je čas, kdy se duplikát tvoří.
Chemické pokusy se do škol vrátí. Mimořádné opatření, které umožní nezletilým studentům v hodinách znovu pracovat s chemikáliemi, schválila vláda. Od nového roku to zakazovala novela zákona o ochraně veřejného zdraví.
Vybavení moderních laboratoří se mění. Vědci k pokusům dnes mohou místo živých tvorů využívat tkáňové kultury, chytré počítačové programy nebo zvířecí orgány z jatek. Přesto počet testovaných zvířat příliš neklesá. Před dvaceti lety se v Česku otestovalo 290 tisíc zvířat, loni to bylo jen o šedesát tisíc méně.
1:56
|Simona Bartošová, Martina Kovaříková, Vojtěch Koval|nepoužívat - Věda
Téměř čtvrt milionu zvířat loni vědci v Česku použili na biologické pokusy. V Evropské unii se počet testovaných zvířat pohybuje v řádech milionů. Jak tato čísla snížit, řeší v Praze od pondělí na kongresu o alternativách k testování na zvířatech odborníci z celého světa.
Studenti Mendelova gymnázia v Opavě se dnes pokusí o další zápis do knihy rekordů. Poprvé se jim to podařilo, když vyučovací hodina fyziky trvala neuvěřitelných 37 hodin. Také tentokrát půjde o fyziku, ale v laboratoři. Během 24 hodin chtějí studenti předvést 250 pokusů.
Sport nebo keramika jsou stále nejklasičtějšími kroužky, kam rodiče hlásí své děti. Jejich zájmy a přání rodičů se ale vyvíjejí a podléhají módním trendům. Třeba před pěti lety bylo populární hrát florbal. Každé dítě ale láká použít pipetu, zkumavku nebo odměrnou kádinku a díky tomu zjistit, jak funguje například sopka. Letošním hitem jsou kroužky zaměřené na vědecké pokusy.
Jak vzniká elektrické pole, jak ho můžeme sami změřit, k čemu je gizmovač a co všechno zvládne robotická ruka? Odpovědi nejen na tyto otázky dnes nabízí plzeňská Techmania. Speciální program s názvem Odhalená elektřina seznámí návštěvníky zábavnou formou se základními vlastnostmi a jevy elektrické energie.
Za katedrou suše nesedí, ale tancuje. Na tabuli nepíše chemické vzorce, po dětech ani nechce, aby uměly názvosloví organických sloučenin. Žáky vtahuje přímo do učebního procesu, respektive do děje – například do fotosyntézy. Výuka chemie tak může být i zábavná a to je hlavní důvod, proč jsou přednáškové sály vědce a učitele Michaela Londesborougha plné.
V Rakousku mají nový nemocniční skandál. Někdejší chovanec dětského domova tvrdí, že v šedesátých letech dělali vídeňští lékaři pokusy na dětech. Snažili se tak vyvinout nové léky.
Seriózní vědecké pokusy nemusí být stále jen za zdmi vědeckých institutů, ale také v ulicích . V Prostějově se o tom lidé přesvědčili už pětkrát a letos je tato akce připravena znovu.
Světový den laboratorních zvířat, který připadá na sobotu, je každoroční připomínka toho, že využíváme zvířata v laboratořích. I letos organizace na ochranu zvířat připravují různé akce pro veřejnost, kde upozorňují na to, že zvířata trpí v laboratořích pro náš užitek.