Mezinárodní tým vědců zkoumal v uplynulých letech rozsáhlá pohřebiště na území dnešního Maďarska mezi Tisou a Dunajem, kde se v raném středověku nacházelo centrum avarské říše.
Pohřebiště o rozloze zhruba 13 tisíc metrů čtverečních pochází z doby mezi posledním obdobím doby železné a osmým až sedmým stoletím před naším letopočtem.
Sanace hřbitova v 50. letech minulého století neproběhla důkladně, a tak místo nyní zkoumají archeologové. Na místě jsou uloženy ostatky významných libereckých rodů a osobností.
Celkem vědci odkryli na 300 archeologických objektů. Nejcennější jsou nálezy ze samostatných hrobů. Byly tam například jantarové šperky, které dokládají, že tudy kdysi vedla jantarová stezka.
Časopis Nature zveřejnil přelomovou studii v oblasti paleogenetiky. Z DNA 20 000 let starých kostí z hrobu v Dolních Věstonicích se ukázalo, že jejich genetická stopa vymizela.
Sucho na Nechranické přehradě pomohlo archeologům nově odhalit 64 hrobů z 12. století. Ze dna už vyzvedli za dobu, kdy na místě pracují, přes 170 koster lidí ze středověku.
Půl roku po osvobození ukrajinského území lidé stále nachází ostatky civilistů povražděných ruskou armádou. Některé z obětí se nepodařilo identifikovat, je tam proto pohřebiště s bezejmennými hroby.
Pohřebiště u Roštění pochází z období markomanských válek mezi Germány a Římany. „Šlo o bojovníky, kteří se sem posunuli nejspíš z středního, východního Polska a svedli tu potom boje,“ říká archeolog.
O nálezu provizorního pohřebiště se zhruba 450 hroby informovala ve čtvrtek místní policie i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. OSN plánuje vyslat do města misi.
Izjum (Ukrajina)||mfk, ČTK|Zprávy ze světa|Sledovali jsme online
„Je to pro mě opravdu šokující a hrůzné. Je to zločin proti lidskosti. V civilizovaném světě v roce 2022 by to tak nemělo být,“ okomentoval nález náčelník policejního oddělení.
Je možné, že úroveň násilí v Džabal Sahabě byla obzvláště vysoká kvůli klimatickým změnám té doby, které vedly k větší konkurenci mezi různými komunitami.
„Velkou zajímavostí je nález zatím jediného kostrového hrobu, který pochází z pozdní doby kamenné – eneolitu. Řadíme ho ke kultuře se šňůrovou keramikou,“ řekl archeolog Tomáš Zavoral.
Na lehce se zelenajícím poli stojí parta několika archeologů a jejich studentů, nad námi skřivan ohlašující jaro, pod námi pohřebiště z pozdní doby kamenné, takzvaná dlouhá mohyla.
„Většina z hrobů byla v duchu tehdejší doby vykradena. Výjimku tvořil hrob náležící ženě ve věku 35 až 50 let. Ten lze označit za mimořádný v rámci celé republiky,“ uvedl archeolog Pavel Horník.
Deník N se věnuje případu policisty z ochranné služby, který čelí kázeňskému řízení kvůli svým výrokům na demonstraci. Hospodářské noviny píšou o prvním českém přírodním pohřebišti.
Bydlení si v Česku nemohou dovolit dostatečně vytopit necelá tři procenta obyvatel, píše deník E15. A podle Deníku se až 3000 dětí v Česku léčí s poruchou spánku. Více se dozvíte ve výběru z médií.
Unikátní vědecký projekt Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze mapuje dopady pohřbívání na přírodu. Odpovědět má na otázku: Jak ekologicky pohřbít sedm miliard lidí?
Archeologové se chystají na zkoumání nálezů z pohřebišť, která odhalili pod staveništěm tunelu Blanka. Při budování podzemního komplexu narazili na dvě taková místa. Jedno pochází z desátého století, druhé z osmnáctého. Významné objevy v trase tunelu archeologové nečekali, o to více je překvapil výsledek.
Skončila kompletní oprava starého vojenského pohřebiště v Chrudimi. Dělníci museli obnovit více než dvě stovky hrobů z první světové války, které postupem času prakticky zmizely.
Tisíce let staré pozůstatky z doby železné objevili nedaleko obce Trnávka na Lipensku archeologové, kteří na trase budoucí dálnice D1 z Přerova do Lipníku nad Bečvou provádějí záchranný archeologický průzkum.
Stavba pražského tunelu Blanka se znovu zdrží. Stavbaři totiž našli na Prašném mostě významné slovanské pohřebiště. Podle archeologů jde zřejmě o hroby z přelomu 9. a 10. století.
Centrum Kutné Hory je v těchto dnech plné archeologů, kteří se pohybují především v okolí světoznámého chrámu svaté Barbory. Zanedlouho se tam budou nově dláždit chodníky a úpravami projde také přilehlý park.