„Je tam napsané azbukou napsané ‚okupanti, domů‘,“ říká 64letý Petr Feld. Tento nápis zná skoro celý svůj život, v Merhautově ulici se objevil, když mu bylo osm let a do Brna přijeli okupanti.
Za druhé světové války vydával uprchlíkům cestovní pasy. „Protože mu došly československé pasy, tak tady v Marseille pořídil jejich imitaci, ale byly růžové,“ upřesnil současný velvyslanec ve Francii.
Po atentátu na Reinharda Heydricha v květnu 1942 pomáhali Jan a Marie Sonnevendovi ukrýt parašutisty v kryptě kostela v Resslově ulici v Praze. Nově je připomíná pamětní deska v Konviktské ulici.
„Z oken českého velvyslanectví ve Varšavě je vidět, jak si v Havlově parčíku turisté dělají snímky. Teď to budou moci dělat u tabule, připomínající českého prezidenta,“ napsal městský portál.
Před rokem politici slibovali, že v Praze bude stálá připomínka Jana Zajíce. K tomu však zatím nedošlo. Praha 1 i pozůstalá rodina však doufají, že k zavěšené pamětní desky dojde ještě v tomto roce.
Podle Radka Vondráčka je Poslanecká sněmovna nakloněna podpoře projektů, které se osvětě o událostech holokaustu věnují. „Vzdělání o holokaustu je vlajková loď a základ, který musí znát každý,“ říká.
Václav Havel zemřel přes osmi lety ve věku 75 let na následky dlouhodobých zdravotních problémů.
Občanské hnutí Politika a svědomí na jeho počest už počtvrté pořádala vzpomínkovou akci Svíčka.
Ve Francii v těchto dnech slaví sté výročí od konce první světové války. Francouzský prezident Emmanuel Macron už několik dní objíždí klíčová místa spojená s Velkou válkou.
Pamětní deska připomínající osobnost pátera Josefa Toufara je od středy u valdické věznice na Jičínsku. Toufar byl obviněn ze zinscenování takzvaného číhošťského zázraku z roku 1949.
Olomoucký rodák, dramatik, režisér a bývalý ministr kultury Pavel Dostál bude mít v Olomouci pamětní desku. Město ji odhalí příští rok 21. srpna na budově současného Armádního domu.
Hudební fanoušci si mohou připomenout Filipa Topola, českého textaře a frontmana Psích vojáků, i na místě, kde žil. V pražské Antonínské ulici přibyla na zeď domu číslo osm pamětní deska.
Statečnost ženy, která ukrývala parašutistu Opálku, od úterý připomíná pamětní deska v pražských Dejvicích. V domě na rohu ulic Buzulucká a Kafkova ubytovala Kropáčková velitele výsadku Out Distance.
Projekt Poslední adresa chce připomenout poslední místa pobytu obětí stalinských represí. V Moskvě teď umístili památní tabulku na dům, ve kterém před popravou žil Čech Josef Kroul.
Jméno zapadlé anglické vesničky Ightfield znají tak maximálně lidé v okruhu 30 kilometrů. Právě tam žila za druhé světové války rodina Ellisonových, která v podstatě přijala za své dva československé vojáky. Jmenovali se Jozef Gabčík a Jan Kubiš. V roce, kdy oslavíme 75 let od atentátu na zastupujícího říšského protektora Heydricha, se oba stateční parašutisté dočkají v Ightfieldu pamětní desky.
Oběti ostravského internačního tábora Hanke připomene zřejmě ještě letos pamětní deska. Vedení města kvůli tomu zřídilo pracovní skupinu, která formu připomínky navrhne. Po válce bylo v tomto provizorním vězení pro Němce a údajné kolaboranty umučeno a popraveno více než 230 lidí.
Vypálení Lidic nacisty připomínají další dvě pamětní desky. Jedna je věnovaná mužům, druhá vzpomíná na ženy, které se do Lidic už nikdy nevrátily. Návrhy obou desek připravila místní grafička Milena Burgrová. Stály asi 24 tisíc korun.
Bohuslav Sobotka z ČSSD dnes jako první český premiér v Mnichově navštíví místo, kde politici v roce 1938 podepsali pro Československo osudnou dohodu. Stalo se to v někdejším sídle Adolfa Hitlera, které posledních pár desítek let slouží jako hudební škola. Teprve několik dní na ní visí pamětní deska.
Francouzský prezident François Hollande uctil památku 17 obětí teroristických útoků z loňského ledna. Odhalil především tři pamětní desky, které připomínají atentát na redakci satirického časopisu Charlie Hebdo, zabití policisty, jenž se útočníky snažil zastavit, a útok na košer lahůdkářství na východě Paříže.
Kroměříž uctila památku pěti svých rodáků, kteří za druhé světové války bojovali v řadách Britského královského letectva. Pamětní desku nechalo město umístit na bývalý Posádkový dům v někdejších Žižkových kasárnách a dnes ji slavnostně odhalilo před stovkami přihlížejících.
Petr Vejvoda, kterého loni ve žďárské obchodní škole ubodala duševně nemocná žena, má ode dneška na budově pamětní desku. Slavnostního odhalení se zúčastnili jeho spolužáci, zástupci města, Kraje Vysočina, ministerstva školství i Poslanecké sněmovny. Chlapec by dnes oslavil 17. narozeniny.
V Británii se podílel na řízení leteckých bojů za druhé světové války a po skončení bojů pomohl vybudovat vojenské letectvo v Etiopii. Přesto ho zná jen málokdo. Vítězslav Rosík byl také diplomat a profesor letectví. Pocházel z vesničky Bzové u Bojkovic na Zlínsku. Dnes mu tam odhalili pamětní desku.
Český rozhlas odhalí 5. května pamětní desku dosud zapomenutým hrdinům, kteří padli při jeho obraně v květnových dnech roku 1945. Součástí pietního aktu bude i premiéra nového dokumentárního filmu, ve kterém jsou použité i dosud nepublikované záběry bojů o rozhlas.
Patřil mezi nejúspěšnější Čechoslováky, kteří proti nacismu bojovali v řadách britské RAF. Václav Jícha vyhrál celkem sedm vzdušných soubojů. Létání miloval, v letadle ale nakonec také zemřel. Sedmdesát let po jeho smrti mu ve starých Bohnicích na domku, ze kterého v roce 1939 navždy odešel, odhalili pamětní desku. Mezi padesátkou lidí, kteří přišli zavzpomínat, byli i příbuzní Václava Jíchy.
Odbojářská skupina ÚVOD má ode dneška pamětní desku u stanice metra Nové Butovice v Praze. Členové Ústředního vedení odboje domácího bojovali proti nacistickému režimu.
Českoslovenští váleční letci 2. světové války se v Hradci Králové dočkali pamětní desky. Je na náměstí 28. října na zídce před kostelem Božského srdce Páně. Deska byla slavnostně odhalena v den Pražského povstání. Na místě byla zhruba stovka lidí a mezi nimi i samotní vojenští letci.