Před 79 lety v Moskvě komunisté popravili Josefa Kroula. Projekt Poslední adresa připomíná jeho osud
Projekt Poslední adresa chce nenápadným, ale důstojným způsobem připomenout poslední místa pobytu obětí stalinských represí na konci 30. let minulého století, a to včetně Čechů. V Moskvě teď umístili památní tabulku na dům, ve kterém před popravou žil Čech Josef Kroul.
„Tady žil Josif Josifovič Kroul, účetní. Narodil se roku 1889, byl zatčen 8. března 1938 a zastřelen 29. května téhož roku. Rehabilitován v roce 1957,“ hlásá nenápadná kovová tabulka na domě číslo 6 na Strastném bulváru v srdci Moskvy.
Pamětní tabulku přimontoval Alexandr Sorokin. Nedělal to poprvé. „Pokaždé je to nový příběh a člověk si plně uvědomí, že takto byly zmařeny miliony lidských životů. Pro nic a za nic. Jednoduše je pozabíjeli. Mého příbuzného zastřelili v roce 1938. Byl jsem velmi rozrušený, když jsem měl přišroubovat tabulku na dům jeho poslední adresy - na Gogolově bulváru číslo 29,“ říká Sorokin.
Kroula obvinili ze špionáže
„Josef Kroul se do Ruska dostal jako zajatec za první světové války. Podařilo se mu dostat z přímého zajetí, přežil válku, zůstal v Moskvě, oženil se tu a začal žít v podstatě normálním životem sovětského občana, Moskvana,“ vysvětluje jeho anabázi rusista a básník Jan Machonin. V Moskvě Josif Josifovič Kroul pracoval jako účetní až do druhé poloviny třicátých let, kdy začaly čistky a velký teror.
„To, že pocházel z Československa, mu velice přitížilo. Takže byl zatčen a obviněn, jak to v té době bylo dost časté, ze špionáže. Konkrétně měl na zakázku německé rozvědky vyhodit do povětří dům, který snad patřil ministerstvu zemědělství, kde bydleli vysocí funkcionáři. K ničemu takovému nedošlo, ale stačilo to k tomu, že v roce 1938 byl odsouzen k smrti a popraven,“ říká Machonin.
Koordinátorka projektu Poslední adresa Marina Bobriková spolupracuje s mezinárodním centrem Memorial, které se systematicky zabývá oběťmi politických represí.
„Chceme zachránit tato jména před zapomněním. Tito lidé zpravidla spočinuli v hromadných hrobech a pozůstalí vlastně nemají ani kam přijít, nemohou si přečíst jejich jména a uctít jejich památku. Zdá se nám velmi důležité, abychom zachovali právě tuto individuální paměť,“ vysvětluje Bobriková.
Po českých obětech pátral historik Borák
Podle Bobrikové je v Rusku takových tabulek zatím asi 450, těch s českými jmény jen málo. „S tím se začalo teprve v roce 2015, to byl symbolický okamžik, kdy skvělý český historik Mečislav Borák dokončil svoji práci na sestavování soupisu jmen Čechů a lidí s původně československým občanstvím, kteří byli zastřeleni v Sovětském svazu. Na podzim 2015 se nám podařilo pověsit první tabulku popravenému Čechovi na Arbatě 51 (ulice v Moskvě – pozn. redakce). Byla to tabulka věnovaná Leonidu Frčkovi,“ říká Jan Machonin.
Machonin s přáteli by do konce roku chtěli vyvěsit další tři až čtyři tabulky. „Každý zastřelený Čech, který má často ztracený, zamlčený osud, má právo, aby se jeho osud vrátil, aby byl znovu pojmenovaný. Alespoň na tabulce, která bude viset v Moskvě,“ domnívá se Machonin.
Josef Kroul je jedním z 1200 Čechů popravených stalinským režimem, které se historikovi Mečislavu Borákovi podařilo dohledat. V ústředí organizace Memorial věnovali unikátní badatelské práci českého historika vzpomínkový večer.
