Jeskyňáři se snaží najít pomocí ankety jméno pro mladou kromaňonku, která v době kamenné obývala Mladečské jeskyně na Olomoucku. Hned v prvních dnech přišly stovky návrhů.
Spisovatel Pavel Radosta představil titul Šaman ze země mamutů, který čtenáře vrací do pravěkého světa. Cílem autora je reflektovat nové poznatky, které přinesla moderní věda.
Pokud je nos delší, je vyšší pravděpodobnost, že má člověk neandrtálské geny. Donedávna se přitom mělo za to, že neandrtálci byli zcela oddělený druh člověka.
Kosterní pozůstatky druhu homo sapiens sapiens, které tam vědci našli, pocházejí z doby před 54 tisíci let. To je o více než 10 tisíc let dříve, než vědci předpokládali.
Pozůstatek takzvaného Dračího muže má podle týmu odhalovat novou větev rodokmenu lidí, kteří stojí mezi neandrtálcem a moderním člověkem neboli Homo sapiens.
Vysoký počet nálezů ukazuje na to, že v okolí žila relativně velká populace. Archeologové v současnosti provádějí další průzkum jeskynního komplexu, při kterém narazili hlavně na kosti zvířat.
Někteří odpůrci Soleckého představy o pohřbívání u neandertálců nabízeli hypotézu, že na dotyčné v Šanidaru spadl strop. To ale podle Vladimíra Sládka nemusí být v rozporu s možností pohřbu.
Dnes prý vědcům nepřijde nijak zvláštní, že neandrtálci vymřeli. „Ale záhada je, proč je homo sapiens jediný, kdo přežil a proč byl tak úspěšný,“ říká biolog Jaroslav Petr v pořadu Leonardo Plus.
I když se vědci snaží napodobit život lidí v pravěku co nejvěrněji, dokonalá stylizace se jim nemůže podařit. Řekl to Tichý z Katedry archeologie Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové.
Mozek neandrtálců byl nejenom větší, ale vyvíjel se i déle, než náš. Dosud se přitom předpokládalo, že homo sapiens je jediný živočišný druh, kterému se mozek vyvíjí relativně pomalu.
Jídelníček neandrtálců byl pravděpodobně méně masitý, než jsme se původně domnívali. Stravovali se tím, co bylo po ruce. V Belgii se živili nosorožcem srstnatým, zatímco ve Španělsku vzali za vděk houbami, piniovými oříšky a mechem. S odkazem na nově zveřejněnou studii australských vědců o tom informovala agentura AP.
V nenápadné černé krabici přivezla minulý týden ozbrojená ochranka do Brna světový unikát - výlitek části lebky neandrtálce. Tu našli před 90 lety ve slovenských Gánovcích. Desítky let zůstal exponát uschovaný v trezoru Národního muzea v Praze a teď poprvé se představuje veřejnosti. V Moravském zemském muzeu v Brně ho chrání nerozbitná vitrína, ve které historici vystavovali třeba Věstonickou venuši.
Hrstka lidských zubů objevených v izraelské jeskyni Qesem vyvolala malou senzaci. Na to, aby se kvůli ní začala přepisovat historie lidského rodu, ale zřejmě nestačí.
Po celá desetiletí se věřilo, že neandrtálci objevovali výrobu „moderních“ nástrojů tak, že ji odkoukali od svých bratranců Homo sapiens. Podle vědců z Coloradské univerzity je to omyl a neandrtálci byli jako vynálezci docela schopní.