Studie vědců z University College London, která vyšla ve vědeckém časopisu Communications Biology, říká, že velikost nosu může být pro určení předků zásadní. Podle ní část DNA pravěkého člověka neandrtálského ovlivňuje tvar nosu moderních lidí, přesněji řečeno délku nosu od kořene po nosní dírky.

Pokud je nos delší, je vyšší pravděpodobnost, že má člověk neandrtálské geny. Donedávna se přitom mělo za to, že neandrtálci byli zcela oddělený druh člověka. V posledních desetiletích se však ukazuje, že se s moderním člověkem homo sapiens mísili a jejich genom se daří stále lépe rozklíčovat.

„Díky tomu, že si DNA testy dělá pořád víc lidí, se zjišťuje, že značná část z nich si v sobě nese části neandrtálské DNA,“ řekl jeden z autorů studie Kaustubh Adhikari z londýnské univerzity.

Různé nosy pro různá prostředí

Vědci ve studii využili údaje od šesti tisíc dobrovolníků z Latinské Ameriky, kteří měli smíšené předky – byli to lidi hlavně z Brazílie, Chile, Kolumbie, Mexika a Peru. Jejich DNA vědci porovnávali s fotkami jejich tváří a analyzovali 33 různých části obličeje a rysů, jako třeba špičku nosu nebo okraj rtů a podobně.

Tímto způsobem například zjistili, že v jedné oblasti s převážně původními jihoamerickými obyvateli měli lidé vyšší podíl neandrtálské DNA, což vedlo k tomu, že měli větší nosy. Vědci zároveň předpokládají, že to souvisí s přirozeným výběrem – tedy že určitá velikost nosu mohla lidem v nějakém prostředí poskytovat konkurenční výhodu.

Souvisí to s tím, že nos reguluje teplotu a vlhkost vzduchu, který dýcháme, a proto jsou různé tvary vhodnější pro různé podmínky. Delší nosy jsou podle vědců vhodnější pro chladnější podnebí. 

Zdeněk Novák, har Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít