Unikátní podzemní houbu objevil na Milovické stráni na Pálavě amatérský mykolog. Za pomoci vědců z Mikrobiologického ústavu Akademie věd se mu ji podařilo identifikovat jako sesličku poduškovitou.
„Velký krok kupředu pro houby celého světa,“ hlásá úvodník prvního (fiktivního) časopisu, který „je nejen o houbách a pro houby“, ale v jehož redakci také samy houby pracují.
Letošní houbařka sezona začala nezvykle brzo, například hřiby se objevily až o měsíc dřív, než je obvyklé. Poslední dny navíc houbám evokovaly zřejmě podzimní počasí, objevily se tak třeba ryzce.
Vít Hubka se dvanáct let věnuje se svým týmem z Univerzity Karlovy výzkumu hub a podílel se na objevu téměř 60 druhů z rodu Aspergillus, ze kterého pochází i tato houba.
Je ředitelem Fungi Film Festivalu a provozuje mykologickou školu s laboratoří Mycologos v oregonském Portlandu. Radikální mykolog Peter McCoy byl hostem pořadu Podhoubí na olomouckém festivalu AFO.
Ve speciální rubrice mykomytologie například houby osvětlují svůj vlastní pohled na to, odkud přišly a co světu přinesly. Čtenářům přibližují i svou roli ve vědě a medicíně.
Houby doporučuje mykolog Polčák využít třeba do polévky servírované o Vánocích. „Člověk má radost, že udělal něco pro své zdraví, že se prošel po lese,“ říká.
Lidé houby vnímají především jako pochutinu, ale jedlé druhy jsou také zdravou a dietní potravinou. Jiné houby jsou však nebezpečné. Otrava může mít různou podobu. Popisuje houby mykolog Klán.
Kačenku českou lze zaměnit se smržem polovolným, který je ale také jedlý, a zkušení houbaři se neshodnou pouze na tom, který z těchto dvou druhů hub je chutnější.
„Nejzákeřnější houbou u nás je pavučinec plyšový, velmi jedovatý. Jenže otrava nastává s odstupem až několika dnů. Následky bývají fatální, nastává rozklad jater, ledvin,“ varuje mykoložka Tejklová.
V Česku se houbaření těší velké oblibě. Češi nasbírají přes 20 tisíc tun hub v hodnotě více než 2,5 miliardy korun ročně. Podle odborníků už jde ale o masovou záležitost, která přesahuje meze.
Česko je houbařskou velmocí. Na jednu domácnost připadlo předloni podle zprávy ministerstva zemědělství v průměru šest kilo nasbíraných hub. Nejvášnivější houbaře sdružuje Česká mykologická společnost, která ještě jako československá vznikla před 95 lety, přesně tedy 15. června 1921.
Houby v Česku rostou. Je jich ale méně než bývá pro toto roční období obvyklé. Sezona se letos zpozdila hlavně kvůli letnímu horku a suchu. Podzimní houby podle mykologů teprve porostou.
Houbařská sezona letos patří kvůli extrémnímu suchu k nejhorším za poslední léta. Své o tom ví i přerovští mykologové, kteří při hledání hub na tradiční výstavu nachodili desítky kilometrů a šplhali i do korun stromů.
Na konec léta se těšili snad všichni houbaři. Letos v červenci a srpnu si totiž smaženice nebo houbové omáčky kvůli extrémnímu suchu nepřipravili. Teď sice houby začínají růst, zatím spíš ve vyšších polohách, ale na žádné "žně" to stále nevypadá.
Víkendová výstava ve Slatiňanech nabízí 333 kusů hub. Lidé si mohou prohlédnout jedlé i velmi jedovaté druhy, nechybí ani vzácné houby, které je možné najít jen na několika místech ve východních Čechách. Expozice ve Společenském domě potrvá až do sobotní 18. hodiny.
V budově Pedagogické fakulty Západočeské univerzity na Klatovské třídě provozuje houbařskou poradnu už několikátým rokem mykologický kroužek. Lidé sem mohou přinést houby k určení každý den a nechat je na vrátnici s kontaktem, mykologové se jim pak ozvou do čtyř dnů. Každé pondělí od 15 do 17 hodin se ale mohou s mykology setkat přímo v poradně.
Rozpoznat jedovaté houby od jedlých musí umět každý, kdo je chce prodávat nebo z volně rostoucích a pěstovaných vařit v restauracích nebo jídelnách. Jednou za rok liberecká Krajská hygienická stanice hostinské a prodejce zkouší. Za maturitu z hub pak dostanou osvědčení.
Národní park Podyjí na Znojemsku je rájem mykologů. Řada druhů hub, které na jeho území rostou, je navíc velmi vzácná a vyskytuje se právě jen v této lokalitě. Národní park je ojedinělý už svou polohou.
Houbařská sezóna je tady, na Vysočině si lidé z lesů odnášejí plné košíky. Běžně nacházejí hřiby smrkové, kováře a další známé druhy. V jihočeské Třeboni se sice konají Houbařské slavnosti, ale hub v jejím okolí moc nenajdete.
Lékaři už v letošní sezoně ošetřovali první otrávené houbaře. Milovníci smaženic a houbového guláše si nejčastěji pletou smrtelně jedovatou muchomůrku tygrovanou s jedlou muchomůrkou šedivkou. Laikovi připadají stejné, ale mykolog je od sebe rozezná na dálku.
Houbaři vyrážejí v těchto dnech do lesa, ale jejich košíky zejí prázdnotou. Houby nerostou. Těžkou hlavu si z toho dělají i pořadatelé houbařských výstav. Například pro materiál na dnešní výstavu v Regionálním muzeu v Mělníku museli zdejší mykologové vyrazit až do jižních Čech.
Houbaři se mohou radovat. Houbám se po předchozích týdnech začalo v posledních dnech konečně dařit. Meteorologové předpovídají srážky i teplo, takže houby by mohly ještě dva týdny vydržet.
2:08
|Martin Mašek, Květa Moravcová, Martin Hromádka, Kristina Winklerová|Zprávy z domova
Nerostou houby, je kyselá půda, zpíval v 80. letech písničkář Jiří Dědeček. Za mnoho ale podle všeho nestojí ani letošní houbařská sezóna.V lesích sice roste hodně druhů hub, ale jen v minimálním množství. V uplynulých týdnech zřejmě nepomohlo ani střídání deštivých a teplejších dnů.